5.11. 2004
Potlesk a hlasité projevy spokojenosti zazněly v Evropském parlamentu v lavicích od středu do leva poté, co místo očekávaného návrhu na hlasování o Evropské komisi oznámil její budoucí předseda José Manuel Barroso, že tento návrh nepředloží. Šlo o formulaci, která byla dohodnuta politickými frakcemi, jejichž představitelé Barrosovi večer před tím oznámili, že jeho Komise hlasováním neprojde.
Ještě před zasedáním socialistické frakce věřil Barroso tomu, že se složením Komise vyjádří souhlas třicet socialistů. Po večerní schůzi bylo však jasné, že stanovisko frakce bude jednomyslně zamítavé. Další špatnou zprávou pro Barrosa bylo hlasování v klubu liberálů. Přes padesát jeho členů potvrdilo svůj úmysl nepodpořit Komisi. A tak se Barosso, který den před tím hodil všechny kritiky svého návrhu do jednoho pytle s euroskeptiky, musel náhle proměnit z arogantního předsedy Evropské komise v konsensuálního člověka usilujícího o úzkou spolupráci s Evropským parlamentem.
Všechny sdělovací prostředky až na výjimky zúžili celý problém na kauzu Rocco Buttiglione. Sporných návrhů na post komisaře je však více. Je to v prvé řadě Neelie Kroes , která by měla mít na starosti problematiku hospodářské soutěže a přitom je známo, že pracovala nejen jako bývalá ministryně dopravy a veřejných prací v Holandsku, ale současně jako členka správních rad pro 50 velkých společností. Mezi jinými pro Volvo, PricewaterhouseCoopers a dokonce pro Lockheed Martin. Jasný střed zájmů! Hodně kritiky se rovněž sneslo na hlavu Maďara Lászlo Kovácse pro špatný výsledek jeho slyšení. Někteří mu vyčítají i komunistickou minulost. Výhrady byly i u Mariann Fischer-Boel a Ingrid Udre.
Zajímavé bylo pozorovat reakce poslanců jednotlivých frakcí. Ti, kdo byli na straně odpůrců Komise hodnotí celou událost jako vítězství parlamentu. Jejich pocity shrnul socialistický předseda parlamentu Josep Borrell: „Unavilo nás poslouchat, že parlament je papírovým tigrem“. Ti, kdo naopak očekávali schválení komise neskrývali své zklamání. Byli však i tací, kteří nepochopili, v čem spor o Komisi spočívá. Nejmenovaná česká poslankyně se nejmenovaného českého poslance dokonce zeptala: „Vy byste byli hlasovali proti svému stranickému kolegovi Špidlovi?“ Jeden nezávislý poslanec označil vývoj situace dokonce za bordel. Nejmenovaný stínový ministr zahraničních věcí se pro změnu zmohl na ubohou větu, že bude požadovat výměnu Špidly. A to i přes to, že patří jako kandidát mezi dobře hodnocené. Inu naši Evropané!
Daleko zajímavější byli reakce některých evropských poslanců z jiných zemí.
Šéf lidovců Hans-Gert Poettering prohlásil: „Dnešek je důležitý den, je to proces
parlamentarizace Evropské unie“. Předseda liberálů Graham Watson konstatoval,
že „parlament vyrostl“. Spolupředseda zelených Daniel Cohn-Bendit připomněl
Barrosovi citát Mao Ce-tunga: „Neúspěch je přípravou k vítězství“, se zjevnou
narážkou na Barrosovo maoistické mládí. Nejspokojenější byl socialista Martin
Schulz, jednotný postoj jeho frakce výrazně přispěl k vítězství parlamentu.
Je pravděpodobné, že do měsíce Barroso složení Komise pozmění a je víc než pravděpodobné,
že Vladimír Špidla v ní zůstane!
Richard Falbr