„Využil
jsem možnosti na této konferenci vystoupit a pokusil jsem se zodpovědět nejčastější
dotazy a připomínky, se kterými se v diskuzích na téma podpory selfemployment
(individuálního podnikání) setkávám.Komentář Richarda Falbra, poslance EP:
„Využil
jsem možnosti na této konferenci vystoupit a pokusil jsem se zodpovědět nejčastější
dotazy a připomínky, se kterými se v diskuzích na téma podpory selfemployment
(individuálního podnikání) setkávám.
Jako odborář často slýchám: Jak odbory mohou podpořit začínající podnikatele z řad nezaměstnaných?
Osobně považuji možnou pomoc odborů při vytváření podmínek pro drobné podnikatele za velmi spornou. Nezaměstnaní lidé většinou své členství v odborech ukončí. Pak ovšem nelze ani očekávat pomoc odborů v projektech na rozvoj podnikání nezaměstnaných osob. Navíc ani selfemployment, nebo chcete-li individuální podnikatelé, nejsou v odborech organizováni. Proto na této úrovni neexistuje patřičná spolupráce.
Dalším častým dotazem je: Proč mají začínající podnikatelé přes veškerou snahu o pomoc z různých programů takové potíže se na trhu prosadit?
Samozřejmě je co měnit i v legislativě, ale za hlavní příčinu považuji současnou vysokou nezaměstnanost. Není-li kupní síla, nejdou produkty na odbyt. Zejména drobní podnikatelé v oblasti poskytování služeb velmi těžko hledají zákazníky. I proto je každá pomoc na místě.
A na závěr častý argument: Má smysl pokračovat v programech na podporu selfemployment při veškerých nákladech s tím spojených, když úspěšnost je statisticky slabá?
Rozhodně ano. Pokud vypočítáte náklady na tyto podpůrné programy i při slabé úspěšnosti stále zůstávají nižší než náklady spojené s vytvořením zaměstnaneckého místa. To podle statistik stojí Českou republiku 2 mil. Kč.“
Brusel: 10.03.2005