Po napjatém vyjednávání dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) jasnou většinou schválili svůj návrh novely směrnice EU upravující některé aspekty pracovní doby. Většinou 378 hlasů (z 655 přítomných) dali najevo své přesvědčení, že pracovní doba včetně přesčasů by v žádném případě neměla překročit 48 hodin týdně. Toto opatření by mělo začít platit do tří let od vstupu takto upravené směrnice v platnost bez výjimky ve všech členských státech EU. Návrh EP bude nyní postoupen Evropské komisi a Radě, aby k němu zaujaly svou pozici.
V současné době platí v EU směrnice z roku 1993. Ta sice na jedné straně s ohledem na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků omezuje maximální délku pracovní doby na 48 hodin týdně, na straně druhé však zároveň umožňuje členským státům udělovat z tohoto limitu výjimky (tzv. opt-out) a takto stanovený týdenní strop překročit. Tyto individuální výjimky se v praxi značně rozšířily, např. ve zdravotnictví či v ubytovacích službách. Jedinou členskou zemí, která překročení pracovního limitu povoluje ve všech sektorech, je Velká Británie. Jelikož desetileté období, na které si Británie tuto výjimku vyjednala, již uplynulo a vzhledem k nedávným rozsudkům Evropského soudního dvora o započítávání pohotovosti do pracovní doby, pracují nyní Komise, Parlament a Rada intenzivně na novelizaci zmíněné směrnice.
Cílem návrhu novely EP je lépe ochránit zaměstnance, jejich zdraví a bezpečnost při práci. Podle zpravodaje Alejandra Cercase (PES) bylo také jasně prokázáno, že více než polovina pracovníků, kteří při podpisu své pracovní smlouvy dali zároveň zaměstnavateli svůj souhlas s překročením 48 hodin práce týdně, vůbec nevěděla, co podepisuje. Často tedy evidentně dochází ze strany zaměstnavatelů ke zneužívání této výjimky a k porušování práv zaměstnanců. Na rozdíl od Evropské komise pak poslanci EP dále navrhují, aby celkové trvání doby pohotovosti, včetně doby nečinnosti, bylo považováno za pracovní dobu, a tudíž započítáváno do celkového týdenního limitu.
Komisař Vladimír Špidla před poslanci obhajoval původní návrh Evropské komise a odmítl většinu pozměňovacích návrhů EP, včetně možnosti započítávat neaktivní část pohotovosti do pracovní doby. Pokud jde o zrušení individuálních výjimek, naznačil ochotu hledat dále v této otázce oboustranně přijatelný kompromis.
V rámci rozpravy návrh Komise ostře kritizoval také poslanec Richard Falbr. Jak uvedl : "Jednou z prvních úmluv Mezinárodní organizace práce založené v roce 1919 byla ta, která stanovila osmihodinovou pracovní dobu a 48 hodinový pracovní týden. Tato úmluva tedy uznávala, že je třeba chránit zdraví a bezpečnost pracujících, umožnit jim výchovu rodiny (šlo přece o reprodukci pracovní síly) a dát jim čas na odpočinek. To vše pokrytecky zdůvodněný návrh Komise bourá. Hanebný institut opt-outu (výjimky) staví na hlavu vše, čeho se během staletí podařilo odborovému hnutí dosáhnout. Má-li proto opt-out zmizet a je-li to součástí obsahu Cercasovy zprávy, je nutné hlasovat pro ni!"
Výsledek hlasování je pak podle Richarda Falbra jasnou zprávou Evropského parlamentu pracujícím v celé Unii: "Nedovolíme proměnit Evropu v ničím neregulovaný trh práce!"
Štrasburk, středa 11. května 2005