Články a rozhovory
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
Mostecký deník, 22.4.10
Den Země: Tohle jsme jí udělali
Veřejnost, politici a vědci se dnes zamyslí, jak důstojně žít a neztratit
půdu pod nohama. Je 22. duben, Den Země.
Mostecko – Zdeněk Horák na ni myslí každý den, ne jen jednou za rok. Zná ji dobře. Je zemědělec. Země ho živí. Kdo jiný než on by měl sdělit, co považuje za největší ekologický problém na Mostecku? „Nejhorší je lidská lhostejnost k přirozenému prostředí, kterého je čím dál méně,“ říká bez zaváhání. Vadí mu třeba černé skládky na polích. S těžbou uhlí, která mění krajinu nejvíce, se smiřuje. „Doly sem historicky patří. Musíme se s tím naučit žít,“ tvrdí.
Spory o energii
Ekologické organizace dnes představí Chytrou energii. Je to stostránkový
plán, jak během 40 let zajistit dost energie pro domácnosti i průmysl bez
rozšiřování dolů a jak snížit exhalace oxidu uhličitého o 88 procent. „Zelené
inovace a nová odvětví mohou proměnit energetický metabolismus české ekonomiky,aniž
by bylo nutné stavět další jaderné a hnědouhelné elektrárny, prolamovat územní
ekologické limity těžby hnědého uhlí, nadále obracet severočeskou krajinu
naruby, bourat obce a snižovat tak kvalitu života obyvatel severních Čech,“
informovali Martin Sedlák z Hnutí DUHA
a Jan Rovenský z Greenpeace.
Okresní
hospodářská komora v Mostě podobné aktivity dlouhodobě zpochybňuje.
Na svém
webu zveřejnila tři publikace s názvem Mýty a fakta, kde hájí jadernou energetiku,
teplárenství a těžbu uhlí. „Každý by si měl Mýty a fakta přečíst. Chystáme
i další díly. Budou se věnovat například obnovitelným zdrojům energie,“ řekl
předseda komory Rudolf Jung. Úřady tvrdí, že životní prostředí na Mostecku
nebylo nikdy od roku 1989 v tak dobré kondici. Měření potvrzují úbytek škodlivin.
Problémem ale zůstávají například polétavý prach a oxidydusíku.
Téměř tři
čtvrtiny Litvínovanů si myslí, že ovzduší se během 20 let zlepšilo. Nejlépe
hodnotí zeleň a přírodu v okolí. Zjistila to firma Factum Invenio při letošním
průzkumu veřejného mínění. Více než půlka všech dotázaných považuje za největšího
znečišťovatele chemický průmysl, s velkým odstupem následují elektrárny,
automobilová doprava a domácnosti s kotly na lokální topení. „Ukazuje se,
že těžba uhlí vadí lidem jen málo,“ komentoval průzkum bývalý šéf odborů
Richard Falbr.
Těžbu kladou Litvínované jako zápor života až na 7. místo. Nejvíce je trápí
nezaměstnanost. Podle předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka
a bývalé ředitelky Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí Heleny Veverkové doly
ovzduší výrazně nezhoršují. Odvolává se na dlouholeté měření škodlivin
u šachet, které si kdysi vyžádali krajští hygienici. Kromě prachu bylo
vše v normě. „Když srovnáme šachtu a dálnici, tak dálnice je mnohem větším
znečišťovatelem,“ uvedla Veverková.
Přestože lidé podle průzkumu začali upřednostňovat řešení sociálních malérů,
chtějí mít o ekologii větší přehled. „Vzrůstá počet dotazů, ze kterých je
znát, že se lidé začínají více zajímat o dopad své činnosti na životní prostředí
a lidské zdraví,“ sdělila Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most,
které již deset let radí veřejnosti.
