Články a rozhovory
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
Právo, 29.4.10
Limity těžby Litvínované nepovažují za zásadní problém
Obyvatelům Litvínova nejvíc vadí nezaměstnanost a problematické soužití
s
menšinami. Těžbu uhlí a s ní související záležitosti vnímá jako problém mnohem
méně Litvínovanů, než jak se často prezentuje.
Vyplývá to z průzkumu, který pro Hospodářskou a sociální radu Mostecka vypracovala
společnost Factum Invenio. Během něj oslovila v Litvínově od února do března
přes 500 respondentů. „Hlavním úkolem bylo zjistit názory a postoje obyvatel
Litvínova.
V průzkumu figurovalo poměrně hodně otevřených otázek, tedy těch,
u nichž není doporučená odpověď a respondenti odpovídají spontánně,“ uvedl
František Knobloch, který průzkum za společnost Factum Invenio metodicky
připravoval. Šetření se provádělo na základě požadavků Hospodářské a sociální
rady Mostecka, ale prostřednictvím zadání některých otázek se na něm podílela
i litvínovská radnice.
Podle výsledků průzkumu většina obyvatel žije ve městě ráda, ale zhruba čtvrtina
by se ráda odstěhovala. Úvahy o stěhování v drtivé většině podmiňuje nedostatek
pracovních příležitostí a ve většině by obyvatelé zamířili jinam v rámci
Ústeckého kraje. To ostatně potvrzuje i tři nejzásadnější problémy v Litvínově,
které průzkum odhalil -nezaměstnanost, sociálně vyloučené lokality a soužití
s menšinami a životní prostředí.
Chybí pracovní místa
V oblasti věnované pracovním příležitostem odpovědělo 91 % obyvatel Litvínova,
že pociťují nedostatek pracovních míst. Za důvody nezaměstnanosti res -pondenti
označili v téměř třech čtvrtinách případů nedostatek práce za odpovídající
mzdu
a skoro 42 % lidí se domnívá, že je to dáno nedostatečným rozvojem průmyslové
výroby. Stejné procento lidí si myslí, že vysoká nezaměstnanost souvisí
s
nedostatečnou kvalifikací nezaměstnaných. Mezi nejstabilnější zaměstnavatele
respondenti zařadili nejčastěji chemický průmysl. Za nejméně stabilní naopak
považují státní správu, zemědělství a lesnictví a automobilový průmysl. Ambivalentní
postoj mají respondenti k těžbě uhlí jako k zaměstnání, protože zde přetrvává
nejistota ohledně budoucnosti těžby.
Represivní zásahy v nebezpečných lokalitách
Více než tři čtvrtiny obyvatel Litvínova (77 %) se domnívají, že ve městě
existují nebezpečné lokality. V drtivé většině bylo v této souvislosti jmenováno
sídliště Janov
a jako důvod nejčastěji romská komunita. Na otázku, jak tuto
problematiku řešit, se nejvíce respondentů vyjadřovalo pro represivní opatření,
tedy kroky proti neplatičům
a zneužívání sociálních dávek (67 %), posílení
policie (47 %), případně stěhování Romů do levných bytů za hranice obcí (29
%).
Ovzduší se během 20 let zlepšilo
V oblasti životního prostředí se téměř tři čtvrtiny obyvatel Litvínova
shodly na tom, že se ovzduší během 20 let zlepšilo. Jako největší znečišťovatel
je ve městě vnímán chemický průmysl, druhé místo zaujaly s odstupem elektrárny.
Za třetího největšího znečišťovatele ovzduší Litvínované považují dopravu.
V tomto ohledu jsou výsledky srovnatelné s výsledky výzkumu v Ústeckém kraji,
který prezentovala krajská hospodářská rada na podzim loňského roku.
Z části průzkumu věnované spokojenosti s řešením problémů v Litvínově vyplynulo, že na místní úrovni je spokojenost s řešením problémů spíše dobrá. Dotázaní oceňovali nejvíce řešení dopravy a rekonstrukce města. Negativně je vnímáno řešení romské problematiky ve vztahu k sídlišti Janov, ačkoli v této oblasti je litvínovská společnost rozdělena. Část respondentů totiž snahu o vyřešení problémů Janova označila za dobře řešený problém.
Limity spíše mediální záležitostí
Celkové výsledky průzkumu ukázaly, že problematika limitů těžby nepatří
mezi nejpalčivější problémy obyvatel Litvínova. „Uhlí se vždy objevovalo
mezi odpověďmi
v polovině, lidé ho nevidí jako zásadní problém, je to pro
ně spíše terciární problém
a mnohdy spíše mediální záležitost,“ doplnil František
Knobloch. Předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Richard Falbr
přitom upozornil na fakt, že z limitů se stala politická záležitost, která
bude i součástí předvolebního boje
v nadcházejících parlamentních volbách.
Výsledky průzkumu hodlá Hospodářská
a sociální rada Mostecka podle své předsedkyně
Heleny Veverkové využít pro aktualizaci Globálního plánu revitalizace, která
se právě dokončuje. Zájemci výzkum najdou i na stránkách hospodářské rady.
Poslouží také jako podklad k jednání například s krajskou vládou. „Litvínov
nebyl vybrán náhodou. Už po prezentaci výsledků krajského výzkumu jsme se
setkali s názorem, že posuzování problematiky kraje není příliš objektivní,
proto byla krajská rada požádána o dopracování,“ dodala Helena Veverková.
