Články a rozhovory

Revue Sondy , 15.7.10

Postřehy europoslance RICHARDA FALBRA
Co můžeme čekat

Světová finanční krize, kterou zaměstnanci samozřejmě vůbec nezavinili, je jedinečnou příležitostí pro pravici všech zabarvení vypořádat se nejen s levicí, ale
i s odbory. S odkazem na všelijaká doporučení mezinárodních měnových institucí
a ratingových agentur chystají v téměř všech evropských zemích, s výjimkou severských, drastické reformy. Nás samozřejmě musí nejvíce zajímat, co provedou
s pracovním právem a jaké překážky nastaví odborům. Zaklínadlem se stává zpružnění pracovního trhu, které prý povede k růstu zaměstnanosti a tím k celkové prosperitě. Vyjednavači naší koalice už leccos naznačili, ale přesto můžeme předpokládat, co přijde: - neomezené opakování pracovního poměru sjednávaného na dobu určitou, - rozšíření možností agenturního zaměstnávání do všech sfér činnosti, tedy i do veřejných služeb a zdravotnictví, - konec celostátní platnosti kolektivních smluv pro celé odvětví, - možnost zaměstnance po dohodě se zaměstnavatelem vyvázat z působnosti kolektivní smlouvy, - výpověď bez udání důvodu, - podstatné zkrácení náhrady při výpovědi ze zákonných důvodů, pokud vůbec nějaké zůstanou. Jestliže tohle všechno dokáže naplánovat a schválit socialistická vláda, tak si dovedete představit, co udělá naše pravice. Bude jistě nutné se bránit. Otázka je jak, když jsme si to zavinili sami! Není důvod předpokládat, že si na to trojkoalice netroufne, dostala přece od voličů velký mandát. Pokud se naši odboráři nevzpamatují, můžeme se stát svědky demontáže sociálního státu, který jsme
po roce 1990 převzali od vyspělých západních zemí a který byl budován téměř celé minulé století.