Parlamentní otázky
6. června 2006 O-0059/06

OTÁZKA K ÚSTNÍMU ZODPOVĚZENÍ S ROZPRAVOU kterou v souladu s článkem 108 jednacího řádu položili poslanci Luis Yanez-Barnuevo García, Miguel Martínez Martínez, Carlos Carnero González, Willy Meyer Pleite, Raül Romeva i Rueda, Ignasi Guardans Cambó, Josu Ortuondo Larrea, Bernat Joan i Marí, Inés Ayala Sender, Maria Badia I Cutchet, Enrique Barón Crespo, Joan Calabuig Rull, Rosa Díez González, Bárbara Dührkop Dührkop, Iratxe García Pérez, David Hammerstein Mintz, Antonio Masip Hidalgo, Manuel Medina Ortega, Emilio Menéndez del Valle, Javier Moreno Sánchez, Rosa Miguélez Ramos, Raimon Obiols i Germa, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Teresa Riera Madurell, María Salinas García, Antolín Sánchez Presedo, María Sornosa Martínez, Elena Valenciano Martínez-Orozco, André Brie, Evelyne Gebhardt, Lissy Gröner, Klaus Hänsch, Karin Jöns, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Helmut Kuhne, Heinz Kindermann, Constanze Krehl, Jo Leinen, Erika Mann, Helmuth Markov, Tobias Pflüger, Bernhard Rapkay, Heide Rühle, Martin Schulz, Frithjof Schmidt, Feleknas Uca, Ralf Walter, Sahra Wagenknecht, Gabriele Zimmer, Jörg Leichtfried, Hannes Swoboda, Karin Scheele, Johannes Voggenhuber, Philippe Busquin, Véronique De Keyser, Mia De Vits, Alain Hutchinson, Marc Tarabella, Adamos Adamou, Kyriacos Triantaphyllides, Ole Christensen, Poul Rasmussen, Vladimír Maňka, Borut Pahor, Mojca Drčar Murko, Toomas Ilves, Andres Tarand, Kader Arif, Marie-Hélene Aubert, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Beres, Guy Bono, Marie-Arlette Carlotti, Françoise Castex, Jean Cottigny, Harlem Désir, Anne Ferreira, Jean-Claude Fruteau, Catherine Guy-Quint, Jacky Henin, Pierre Moscovici, Gérard Onesta, Bernard Poignant, Marie-Line Reynaud, Catherine Trautmann, Gilles Savary, Yannick Vaugrenard, Bernadette Vergnaud, Francis Wurtz, Satu Hassi, Henrik Lax, Reino Paasilinna, Esko Seppänen, Stavros Arnaoutakis, Katerina Batzeli, Panagiotis Beglitis, Stavros Lambrinidis, Diamanto Manolakou, Dimitrios Papadimoulis, Nikolaos Sifunakis, Georgios Toussas, Marilisa Xenogiannakopoulou, Alexandra Dobolyi, Szabolcs Fazakas, Zita Gurmai, Gyula Hegyi, Edit Herczog, Csaba Tabajdi, Proinsias De Rossa, Mary McDonald, Vittorio Agnoletto, Giovanni Berlinguer, Giusto Catania, Giovanni Fava, Donata Gottardi, Umberto Guidoni, Lilli Gruber, Luisa Morgantini, Roberto Musacchio, Pasqualina Napoletano, Marco Rizzo, Guido Sacconi, Mauro Zani, Nicola Zingaretti, Aloyzas Sakalas, Robert Goebbels, John Attard-Montalto, Louis Grech, Joseph Muscat, Thijs Berman, Sophia in 't Veld, Joost Lagendijk, Kartika Liotard, Edith Mastenbroek, Erik Meijer, Margrietus van den Berg, Jan Wiersma, Genowefa Grabowska, Bogusław Liberadzki, Józef Pinior, Francisco Assis, Luis Capoulas Santos, Paulo Casaca, Manuel dos Santos, Edite Estrela, Emanuel Fernandes, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Ana Gomes, Pedro Guerreiro, Joel Hasse Ferreira, Jamila Madeira, Miguel Portas, Sérgio Sousa Pinto, Michael Cashman, Richard Corbett, Bairbre de Brún, Robert Evans, Richard Howitt, Glenys Kinnock, Caroline Lucas, David Martin, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Peter Skinner, Terence Wynn, Richard Falbr, Jaromír Kohlíček, Jiří Maštálka, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Libor Rouček, Daniel Strož, Jan Andersson, Carl Schlyter, Jonas Sjöstedt, Eva-Britt Svensson, Asa Westlund, Johan Van Hecke, Panayiotis Demetriou, Marios Matsakis, Marie Isler Béguin, Alain Lipietz, Marco Cappato, Lidia Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Pierre Schapira, Justas Paleckis, Riitta Myller, Giovanni Pittella, Bernadette Bourzai, Gary Titley, Vincenzo Lavarra, Neena Gill, Martine Roure, Glyn Ford, Alfonso Andria, Lapo Pistelli, Tatjana Ždanoka a Bronisław Geremek Komisi

Předmět: Odsouzení režimu generála Franca u příležitosti 70. výročí frankistického státního převratu

V tomto roce si připomínáme 75. výročí vyhlášení druhé španělské republiky a 70. výročí fašistického povstání z 18. července, které vedlo ke svržení demokraticky zvolené republikánské vlády a vyústilo v občanskou válku a posléze ve čtyřicetiletou krvavou diktaturu. Diktátorský režim, který byl násilně nastolen za pomoci a účasti nacistického Německa a fašistické Itálie a v jehož čele stál generál Franco, měl pro španělský lid mnoho neblahých důsledků a mimo jiné způsobil, že zapojení Španělska do projektu budování Evropy, na jehož základě vznikla současná EU, se zpozdilo o několik desítek let.

Příkladný přechod k demokracii v letech 1978–1982 byl zčásti inspirován hodnotami a ideály druhé španělské republiky. Oběti státního převratu a diktatury nebyly dosud morálně rehabilitovány. V letech 1939 až 1975 bylo zavražděno více než sto tisíc Španělů a přes 35 000 jich navždy zmizelo v bezejmenných hrobech a táborech po celém Španělsku, mezi nimiž i ostatky významného španělského básníka Federica Garcíi Lorcy. Mučení, mimosoudní popravy a další hromadné porušování lidských práv bylo během dlouhotrvající diktatury na denním pořádku. Půl milionu Španělů bylo nuceno uchýlit se do zahraničí, mezi nimi i nositel Nobelovy ceny za literaturu Juan Ramón Jiménez, a další statisíce lidí byly uvězněny v koncentračních a pracovních táborech, z nichž poslední byl uzavřen v roce 1962.

V nedávné době Rada Evropy naprostou většinou hlasů schválila návrh na „mezinárodní odsouzení frankistického režimu“. Jednalo se o první odsouzení Francova režimu na mezinárodní úrovni. V této souvislosti považujeme rovněž za významnou skutečnost, že zpráva pana Takkuly o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program „Občané pro Evropu“ na podporu aktivního evropského občanství, zmiňuje oběti diktátorských režimů v Evropě, mezi nimiž se na politováníhodném čelním místě nachází frankistický režim.

Poslanci, kteří podepsali tuto otázku, si přejí, aby již nikdy v žádném členském státě nezavládl diktátorský režim, jaký ovládal Španělsko po čtyři desítky let. Domníváme se, že duch Evropské unie, respektování právního státu a zásad svobody, demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod nabudou na významu, pokud se nebudou mlčky přecházet zločiny evropských diktátorských režimů.

Považuje Komise za vhodné vyslovit se k odsouzení frankistického režimu? Plánuje Komise přijetí určitých opatření na podporu obětem frankistického režimu?