13. Modernizace pracovního práva (pokračování rozpravy) PV
Richard
Falbr (PSE ). – Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Nevidím důvod
ke smířlivému tónu. V sázce je příliš mnoho. Zelená kniha o modernizaci pracovního
práva má jediný klad. Lze ji jako neuvěřitelnou kompilaci polopravd a pokryteckých
konstatování na kusy roztrhat. Svého vystoupení bych rád využil k položení několika
otázek.
Proč nebyl její obsah projednán se sociálními partnery? Neexistují snad na evropské úrovni? Pracovní právo vzniklo a sto let se vyvíjelo, aby vyrovnalo postavení zaměstnanců nabízejících svou pracovní sílu zaměstnavatelům. Proč se zelená kniha tváří, že nutnost vyrovnávat tuto nerovnost již pominula? Proč se v dokumentu nekonstatuje, že výkon řady prací se realizuje už nyní mimo oblast pracovního práva? Považuje Komise práci za zboží? Proč zelená kniha živě tvrdí, že pracovní poměry na dobu neurčitou jsou zastaralé a že s tímto tvrzením údajně souhlasí 76 % Evropanů? Proč zelená kniha rovnou nenavrhne zrušit Mezinárodní organizaci práce, vezme-li v úvahu všechno, co během téměř sto let schválila? Může mi pan komisař Špidla odpovědět, zda ví, že s výjimkou několika členských zemí nelze splnit pokrytecké návody ke zvyšování úlohy sociálních partnerů? Ví o tom, že v řadě členských zemí je sociální dialog jen fikcí a nástrojem vlád k diskreditaci odborů? Za všechny jmenuji Českou republiku. Ví, že odborové sdružování je v případech těch, kdo zastávali nejistá pracovní místa, tzv. precarious job , prakticky nemožné? Ví, že inspekce práce existuje v řadě zemí jen na papíře? Za všechny jmenuji znova jenom Českou republiku.
Zvláštní pozornost si pak zaslouží nově vytvořený pojem flex–security . Tento novotvar v evropském newspeaku má vytvořit dojem, že nepůjde o fle–exploitation . Povede údajně ke snížení rozdílů mezi insidery a outsidery na trhu práce zřejmě tím, že udělá ze všech outsidery .