Návrh nařízení Rady, které stanovuje obecná ustanovení Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského strukturálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM (2004) 0492 konečné znění) čl. 92 odst.1 uvádí, že „Komise automaticky zruší jakoukoli část rozpočtového závazku ohledně operačního programu, která nebyla použita pro předběžnou nebo průběžnou platbu nebo pro kterou neobdržela přijatelnou žádost o platbu podle článku 85 do dne 31. prosince druhého roku následujícího po roce přijetí rozpočtového závazku daného programu“.
Návrh nařízení Rady vlastně rozšiřuje tzv. pravidlo n+2 také na Fond soudržnosti, což je ve srovnání se stávající situací nový prvek. Ačkoli Komise v dalších ustanoveních, konkrétně v čl. 93–95, stanovuje určitá opatření pro případ zpoždění, soudních řízení nebo správních odvolání, v mnoha zemích Fondu soudržnosti rostou obavy, že by plné uplatňování pravidla n+2 ve Fondu soudržnosti mohlo mít za následek značné rušení položek přidělených prostředků z Fondu soudržnosti. Tyto obavy byly nedávno vyjádřeny v tzv. „non papers nových kohezních států o politice soudržnosti EU v letech 2007–2013“ (viz http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000009003008) a ve studii „Přizpůsobení politiky soudržnosti rozšířené Evropě a lisabonským a göteborským cílům“, která byla představena na slyšení výboru REGI 2. února 2005.
Pokud se tyto obavy ukážou jako oprávněné, má Komise v úmyslu přijmout nějaké opatření, např. navrhnout přepracování příslušných výše uvedených článků, nebo zahájit nějakou střednědobou kontrolu pro Fond soudržnosti?
Byly vypracovány nějaké studie nebo navozeny modelové situace, které by dokázaly, že země přijímající pomoc budou schopny zvládnout uplatnění pravidla n+2 ve Fondu soudržnosti?
Má Komise obecně vůbec nějaké plány pro případ, že by kvůli použití pravidla n+2 vznikly vážné problémy s realizací významných projektů financovaných z Fondu soudržnosti?