Český rozhlas 6 - 5.2.2004
Hostem dnešního pořadu je bývalý odborový předák, nynější senátor a kandidát ČSSD do Evropského parlamentu, Richard Falbr. Dobrý den.
Host (Richard Falbr): Dobrý večer.
Moderátor (Lukáš Landa): Rada Socialistické internacionály, která sdružuje socialisty a sociální demokraty celého světa, bude od zítřka do 8. února v Madridu diskutovat o vizi bezpečného světa. České sociální demokraty tam budete reprezentovat mimo jiné i vy. Pane senátore, můžete nám říci, s čím tam jedete, jak budete Českou sociální demokracii reprezentovat?
Host (Richard Falbr): No zřejmě Španěly seznámíme s tím, jaká je u nás situace, budeme zjišťovat, co si do příštích voleb vymysleli španělští socialisté. Já jsem byl ve Španělsku loni na sjezdu konference UCHT, která má blízko k socialistické straně, tak jsem měl možnost předsedu Sapatera osobně poznat a myslím si, je to můj názor, že socialisté zejména v Evropě jsou v defenzívě a někteří z nich hledají východisko ze situace, do které se dostali. Tu situaci bych popsal tak, že některým těm socialistickým stranám došly témata a ztrácejí voliče.
Moderátor (Lukáš Landa): To znamená, že vy budete poučovat španělské sociální demokraty?
Host (Richard Falbr): Ne, Španělé jsou dost zkušení a prožili si během frankistického režimu své. Spíš si myslím, že se soustředíme na řešení toho, zda ten postup socialistických a sociálně-demokratických stran nevede spíš ke ztrátám než k ziskům. A podle toho, jak dopadají volby v některých evropských státech, bych řekl, že bude o čem diskutovat.
Moderátor (Petr Holub): Už je to delší doba, co španělští socialisté zažili ústup ze slávy. Když se na to podíváte, nehrozí v tuto chvíli něco podobného Sociální demokracii? Dvě volební období má za sebou, Sociální demokracie.
Host (Richard Falbr): Myslíte u nás?
Moderátor (Petr Holub): Hm.
Host (Richard Falbr): Necelá. Ono vyhrát za sebou troje volby je výkon obdivuhodný a myslím si, že ve většině států k tomu dochází jen velmi vzácně. Já si myslím, že největším problémem Sociální demokracie v naší zemi je, že její voliči nebo sympatizanti jsou velmi vrtkaví a pak je tu ten problém, že máme vedle Sociální demokracie silnou levicovou stranu, Komunistickou stranu Čech a Moravy, což není situace, která by se vyskytovala v některých jiných postkomunistických zemích, protože tam se prostě ty komunistické strany recyklovaly a dnes jsou ctěné a vážné a vládnou střídavě v některých z těch zemí. U nás, a to není jenom situace teď, ale za První republiky byli vždycky největšími konkurenty sociálních demokratů právě komunisti. V tom si myslím, že ta naše scéna je specifická a ta úloha nebo role Sociální demokracie je u nás obtížnější.
Moderátor (Petr Holub): A třeba jsou čeští sociální demokraté také vyčerpaní, jako svého času byli španělští socialisté?
Host (Richard Falbr): Já si myslím, že problém je ještě v tom, že Sociální demokracie v minulosti nikdy nebyla stranou volební, ale byla to strana, která měla poměrně pevnou členskou základnu, měla poměrně hodně členů a to jí zajišťovalo dobré výsledky ve všech volbách, které za První republiky proběhly. Když se podíváte na naši politickou scénu, tak pouze dvě strany, které máme, to je KDU-ČSL a KSČM, mají širokou členskou základnu nebo velký počet členů, kdežto ostatní strany jsou stranami volebními a já mám dojem, že to je pro Sociální demokracii určitý handicap. Pokud jde o to, jestli se Sociální demokracie vyčerpá nebo ne - já si myslím, že ten úspěch Sociální demokracie,který zajistil Miloš Zeman a který byl překvapivý možná pro někoho, kdo znal Sociální demokracii v době, kdy byla v opozici a měla okolo 7 procent, byl vykoupen určitým zanedbáním toho, čemu komunisté říkali výstavba strana. Prostě, já použiju teď termínu, který není moc hezký, ale někteří lidé tvrdí, že Sociální demokracie byla za Zemana vyhnána práškama. Zeman fungoval jako vysavač, prostě vysával různé strany, došlo i na Stranu přátel piva, která vyčerpala svůj program tím a velmi úspěšně, že prosadila nižší daně pro malé pivovary. A teď o tom hovořím s takovou nadsázkou. Současně s tím jak Sociální demokracie zvítězila ve volbách a stala se vládnoucí stranou, měly být podniknuty kroky, které jsou nezbytné k tomu, aby ta strana dobře fungovala, tj. vybudovat struktury, které ta strana nutně potřebuje k existenci. A to si myslím, že se právě za vlády Miloše Zemana zanedbalo, protože, a to bylo logické, ta vláda vysála skoro všechny lidi, kteří něco uměli, do vládních funkcí a do funkcí, které s vládnutím souvisejí a v Lidovém domě nastal průvan a tomu se nepodařilo dosud udělat konec.
Moderátor (Lukáš Landa): Znamenají vaše poměrně pesimistická slova to, že Sociální demokracii nedáváte příliš velké šance na to, že by byla i v té příští vládě, počítejme s řádnými volbami v roce 2006?
Host (Richard Falbr): Já nejsem pesimista, protože když se rozhlédnu kolem sebe po politické scéně, tak oni ani ty výkony těch ostatních stran nejsou tak oslnivé, abych takový závěr udělal. Já třeba srovnán to, co nabízí ODS, která má teď vysoké preference a s tím, co nabízí Sociální demokracie a zdá se mi, že to, co nabízí ODS, je velmi málo. Takže jde možná o preference nebo výsledek preferencí, kterým lidé dávají nespokojenost s konkrétními kroky, které buď nechápou nebo odmítají nebo si nepředstavovali, že to Sociální demokracie bude v koaličních vládě dělat. Ale když se podíváte třeba na to, co nabízí voličům ODS, tak je to v podstatě rovná daň a Tlustého rovná sociální dávka, což je nesmysl, který snad ve světě nikdo ještě nevymyslel. Ale alternativy, hovoří se o Modré šanci, ale když si promluvíte s některými lidmi z ODS nebo se snažíte dopídit se toho, co to je, tak toho moc nenajdete. Takže z tohoto důvodu nejsem pesimista. Já si myslím, že pokud se ukáže, že ty kroky, které teď provedla sociálně demokratická vláda, jsou ve skutečnosti kroky, které vedou k určité stabilizaci ekonomiky, takže ta dočasná ztráta preferencí nemusí trvat věčně.
Moderátor (Lukáš Landa): V neděli se strany vládní koalice dohodly na změnách v dani z přidané hodnoty. Základní sazba by měla z 22 procent klesnout na 19. Ze snížené 5procentní sazby pak budou některé položky přesunuty zase do sazby základní. Proč se pro tento krok vláda rozhodla osvětluje poslanec ČSSD a poradce ministra financí Jan Mládek.
Host (Jan Mládek): Tato operace, která je připravovaná, by měla být fiskálně neutrální, to znamená nemělo by tam docházet k tomu, že by stát vybral více prostředků. Jako jestli se to úplně přesně povede, jako to se bezpečně zjistí někdy tak začátkem roku 2006, protože některé ty opatření platí od roku 2005, až se ten rok spočítá, tak to budeme vědět, ale do té doby všechno jsou odhady, ale v principu to tak bude.
Moderátor (Lukáš Landa): Takže vláda počítá s tím, že z kapes lidí nevytáhne tedy víc peněz a není to řešení toho, že by...
Host (Jan Mládek): No ne, tak jako, tato operace, tak samozřejmě jakkoliv zůstane celková zátěž, daňové břemeno stejné, tak neznamená, že zůstane stejné u jednotlivců. Ten trend je všeobecný, bude zdaňována spotřeba a daleko méně produkce. To je součástí daleko většího problému, protože je obrovský tlak na snižování daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob a vlastně jaksi urychlování odpisů je také snižování daně z příjmů právnických osob, byť nepřímým způsobem, a my jakkoliv odmítáme tento daňový dumping, se zúčastnit, nicméně Česká republika reálně kopíruje tento vývoj už jenom tím, jak máme nastavený vývoj daně z příjmu právnických osob na několik let dopředu. Čili do budoucna bude zřejmě nutné, aby se daně vybíraly především z daní nepřímých. Z těch přímých daní možná daně majetkové, dále daně ekologické, takže já si myslím, že dříve nebo později dojde k tomu, že ta sazba DPH nakonec bude jedna a to, o čem bude vedena nepochybně politická debata, jaksi kdo to udělá, v kolika krocích a jak to bude kompenzováno sociálně slabším občanům a rodinám. To ano.
Moderátor (Lukáš Landa): Tak to byl názor Jana Mládka. Pane senátore, jedná se, podle vás, o krok správným směrem? Teď mám na mysli tu daňovou změnu. Vždyť kvůli těmto změnám od letošního května podraží velké množství výrobků i služeb, lidé pravděpodobně zaplatí víc za toaletní papír, dámské vložky, mýdla, zubní pasty a další.
Host (Richard Falbr): Já myslím, že pan Mládek má pravdu v tom, že ta tendence tu existuje, ale já si myslím, já nejsem ekonom, já si myslím, že to je prostě proto, že ta nepřímá daň se vybírá daleko snáz. Ale já jsem příznivcem silného státu a vysokých daní. Neuznávám ty rovnice liberálů, že nízké daně rovná se nízká nezaměstnanost. Podívejte se na Dánsko, podívejte se na Švédsko, vysoké daně, nízká nezaměstnanost. Když už jsem mluvil o tom Dánsku, tam taky ty nepřímé daně vzrůstají. Já si myslím, že to je tendence a že to je asi způsobeno tím, že se snáz ta daň vybírá. Líbit se mi to nemusí, ale já si myslím, že to je hlavní důvod. A pokud jde o to zdražení.
Moderátor (Lukáš Landa): Možná bych se zastavil ještě u těch daní. Ta slova jsou stejná, jako u pana Mládka, že se vám to líbit nemusí. Na druhé straně ve volebním programu Sociální demokracie se jasně říká, chceme více zpřehlednit daňový systém a změnit strukturu ve prospěch posílení váhy přímých daní oproti daním nepřímým. Nemohou se tedy voliči Sociální demokracie právem zlobit nad tím, že ten volební program není úplně naplňován?
Host (Richard Falbr): No to se asi zlobí, o tom svědčí ty klesající preference a já si myslím, že je to výsledek možná tlaku těch dvou dalších koaličních stran. Ale Sociální demokracie a nebo socialistické strany obecně vždycky preferovaly vysoké daně. Já když jsem poslouchal teď pana Mládka o tom, že Česká republika nepůjde cestou daňového dumpingu, tak já pokud znám jeho názory, tak on je spíše liberál a přikláněl se mnohdy k řešením, která mě se třeba nezdála účelná, ale pravda je, když se rozhlédnete po scéně, tak většinou se ti, kdo si mohou najmout daňové poradce, vyhnou placení daní a nebo je zredukují. V podstatě nejspolehlivěji se daně vybírají od lidí, který pracujou ve mzdě a jsou zdaňovaný. A ta daň z přidané hodnoty je samozřejmě podle mého soudu nespravedlivá v tom, že jí zaplatí i bohatí i chudí stejně.
Moderátor (Petr Holub): Právě proto překvapuje, že Sociální demokracie na to přistoupila, protože ta změna daňová může zatížit právě její voliče.
Host (Richard Falbr): Já si myslím, že to je způsobené do jisté míry tlakem těch dvou koaličních stran, ale do značné míry jistotou, že se takto podaří vybrat těch peněz víc a ten stát ty daně potřebuje k tomu, aby mohl fungovat, takže já si myslím, že to je tendence a souhlasím s vámi, mě se to nezdá spravedlivé, protože mě by se spravedlivé zdálo to, co odmítne každý liberál, aby prostě ty bohatší platili větší daně a odmítám naprosto takové to tvrzení, že vlastně stát ty lidi okrádá, že lidi si mají s těmi svými penězi dělat co chtějí a to už mluvím o libertariánských názorech, že vlastně zdaňování je loupež, které se stát dopouští na svých občanech. Já si to vysvětluju, já nejsem ekonom, já si to vysvětluju tak, že je to prostě snazší. Protože takhle můžou přesně vědět a odhadnout, kolik peněz vyberou, kdežto daňová disciplína je jinak mizerná. Vždyť víte, kolik se toho napovídalo o tom, že se zlepší výběr daní a on se nijak moc nezlepšil a teď je spousta možných úniků z toho, jak platit daně, takže je to tendence. Samozřejmě ta cena, kterou člověk musí zaplatit za stát, je vysoká a je otázka, jestli stát, náš nebo jiný, jestli ten stát za ty peníze, které vybírá, skutečně tomu občanovi poskytuje to, co od něho čeká. Začnu třeba u bezpečnosti a můžu skončit u výdajů, které s bezpečnostní nesouvisejí. Ale já jsem, když jsem byl ve funkci předsedy odborů, tak jsem měl možnost navštěvovat severské státy, kde tradičně daně jsou velmi vysoké a kde to obyvatelstvo s nimi souhlasí. Samozřejmě proti tomu někdo namítne, že firmy se stěhují do míst, kde daně jsou nízké, ale já si myslím, že dospět do stavu, ve kterém třeba jsou některé státy Latinské Ameriky, že je velmi úzká vrstva bohatých lidí, které si ani svého bohatství nemůžou užívat, protože prostě tam není bezpečno, v těch státech, a pak mizí střední vrstva a pak je vrstva, která je na tom špatně, to se mi nelíbí. Já vám řeknu takové srovnání. Já jsem žil v Jižní Americe, ve Venezuele, vod svých devíti do třinácti let a po 50 letech jsem se do Karakasu vrátil. A ta země se úplně změnila. To byla země, která poskytovala určitou jistotu svým obyvatelům, také díky naftě, kterou má. Dneska je to země, víte, že tam vládne ten prezident Chavez takovým způsobem, který je dost problematický. Já si myslím, že daně mají být a že pokud stát není závislý na daních, které vybírá od občanů, tak se chová jinak. Mě prostě tato tendence se nelíbí, ale asi s ní těžko můžu dělat, protože je to tendence, která se prosazuje.
Moderátor (Petr Holub): A vám se tedy nelíbí ani to, že snižují daně právnickým osobám, případně že se zrychlují odpisy?
Host (Richard Falbr): To mají být prorůstová opatření .
Moderátor (Petr Holub): Aha.
Host (Richard Falbr): Já nevím, jestli jsou dostatečná, protože já se v daních moc nevyznám a v těchto systémech, jestli je dostatečně zajištěno, aby se třeba reinvestovaly peníze nebo aby to, co mají navíc, ty podniky skutečně použily na další rozvoj, protože víte, že existuje rovnice nebo říká se, že nízké daně vedou k nízké nezaměstnanosti. Jako příklad se nám dává Slovensko. Povídalo se, kolik se tam odstěhuje firem, myslím, že se tam žádná neodstěhovala, na Slováky dopadla ta rovná daň hrozným způsobem. Taky kvůli tomu teď proběhne zřejmě referendum, které rozhodne o tom, že by měly být vypsány nové volby, ale konečné slovo má Slovenský parlament. Já prostě tady těm věcem moc nevěřím.
Moderátor (Petr Holub): Vy jste tady spíše k reformě skeptický. Myslíte si tedy, že má šanci, aby prošla ať už Sněmovnou nebo Senátem, protože stačí velice málo hlasů, aby ty změny daňových zákonů byly zablokovány?
Moderátor (Lukáš Landa): Já bych tuto otázku s dovolením doplnil o citát, který jste řekl v sobotním Právu, že sice respektujete argumenty pro reformu veřejných financí, ale že takové věci nemají dělat levicové strany.
Host (Richard Falbr): To jsem řekl, ano. Já si myslím, že to je téma pro pravicovou stranu. Já nevím, proč to dělají levicové strany. Potom totiž dochází k tomu, že ti lidé si ve volbách řeknou, vždyť je to jedno, koho my vlastně volíme, protože se prosazují tendence, které teď ve světě převládají a ty levicové strany vlastně nehledají jiná řešení a řeší věci způsobem, kterým je řeší konzervativní strany. K té vaší otázce, pane redaktore, já si myslím, že to projde, protože by bylo pokrytecké od těch stran, zejména třeba od strany ODS, hlasovat proti tomu. Vždyť oni mají ve svém programu věci, které s tím, co tato vláda dělá, docela dobře vycházejí. Já si myslím, že zejména ty kroky, které vedou ke snížení daní a nebo ke zvýhodnění těch odpisů, že pro to by mohly zvednou ruku, protože to je věc, kterou by stejně prosazovaly. Třeba razantnějším způsobem.
Moderátor (Petr Holub): A jak tedy dá Sociální demokracie občanům najevo, že se o ně stará, že pouze z nich nechce dostat peníze, jak prokáže své sociální cítění?
Host (Richard Falbr): Já si myslím, že při tom jednání o tom DPH teď se dohodli na určitých kompenzacích.
Moderátor (Petr Holub): Tím myslíte to snížení jednak té nejvyšší sazby DPH...
Host (Richard Falbr): Ano, a pak ty příspěvky na rodiny. On mluvil pan Mládek o tom, že se to jaksi vyrovná. Ono se těžko hledá. Pravda je, že ten tlak třeba toho okolního světa je tak velký, že ty kroky, které vedou k pokusům o demontáž třeba sociálních států v Evropě, ty jsou zcela hmatatelné. Já nevím, jestli je to dobrá cesta. Samozřejmě za existence Berlínské zdi, tak řada kroků, které se udělaly zejména v západní Evropě, se možná dělala z obavy před určitou nákazou, která by mohla přijít zpoza Berlínské zdi. Pak ta Berlínská zeď spadla a ta situace se radikálně změnila.
Moderátor (Lukáš Landa): Podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění hodnotí negativně činnost kabinetu 66 procent lidí, spokojených je 27 procent dotázaných. Tyto předvolební průzkumy jistě ovlivnila také současná rozhádanost uvnitř Sociální demokracie. Poměry v ní komentuje v rozhovoru redaktor časopisu Respekt Erik Taberi.
Host (Erik Taberi): Zdá se, že Sociální demokracii, nebo část, především tedy tu, která kritizuje Vladimíru Špidlu, tak té vadí reformy jako takové, takže tam se nedá hovořit o nějakém detailu. Hovořím teda samozřejmě o ekonomických reformách. Takže tam je ta teze pro mě překvapivě vyjádřená nahlas, prostě zastavme reformy, protože potřebujeme voličské hlasy a naše kroky jsou nepopulární, tak je zastavme, abychom volby vyhráli a pak se uvidí, což vlastně od politické strany, nota bene, která je nejsilnější v Parlamentu, slyšet, zapomeňme na úkoly, které stojí před touto společností a věnujme se sami sobě, je více než nezodpovědné a překvapivé. Ať už člověk hovoří s lidmi z klubu nebo z regionu, tak dá se předpokládat, že těch zásadních, jako oponentů, kteří nechtějí ty reformy a chtějí vlastně ukončit především předsednictví Vladimíra Špidly, tak zatím to vypadá, že jsou v menšině. Ono přece jenom ale vždycky více jsou slyšet ti kritici, kteří nadávají, z logiky věci, ale já jsem si tak zkoušel dělat takovou analýzu, ptát se a tak, tak to vypadá, že třeba z toho klubu, kde je 70 členů, tak tam bych tipoval, že takových 20 lidí, kteří mají nějaký, řekněme větší problém s těmi reformami nebo s předsedou, ale, myslím takových těch nejzásadnějších, jako s kterými asi už Vladimír Špidla moc nehne, myslím do toho, že by je přeměnil ve své spojence, tak těch může být tak maximálně 10.
Moderátor (Lukáš Landa): Jak se, pane senátore, díváte na ty kritiky, kteří se objevili uvnitř Sociální demokracie? Jsou to pouze výkřiky a nebo by mohl reálně v nejbližší době někdo ohrozit pozici Vladimíra Špidly?
Host (Richard Falbr): Já si myslím, že bylo chybou této vlády a nebo Sociální demokracie, že nedostatečně vysvětlila svým voličům, že ta situace té republiky nebo našeho státu, je horší, než jsme si mysleli, protože za vlády Miloše Zemana byla tendence prostě tu skutečnost lakovat na růžovo. Najednou se ukázalo, že to zadlužování státu běželo dál a že se ne všechno dařilo tak, jak se o tom mluvilo. To si myslím, že je věc, která se asi těžko říká. Těm kritikům Vladimíra Špidly bych chtěl říci, že v řadě případů nejde o nějaké útoky, které by byly motivovány hlubokými ideologickými úvahami, které by například v mysli těch lidí znamenaly, že se zpronevěřujeme věci socialistů a nebo sociálních demokratů. Že to je osobní jenom antipatie, vyplývající z toho, že se změnila situace, že Špidla je jiný než byl Zeman, že někteří lidé ztratili vliv, který měli. Ona ta opoziční smlouva byla docela výhodná pro řadu lidí, protože zajišťovala určitý klid a některým se tenhle klid nelíbí, a někteří přišli o své funkce. A pak je tu ještě jeden problém, že řada sociálních demokratů strašně ráda vystupuje před televizními kamerami a nebo do mikrofonů říká věci, aby se prostě, a ten výraz se objevil, myslím, předtím, než jsme rozdělovali republiky, zviditelnili.
Moderátor (Lukáš Landa): Máte na mysli třeba ministryni Buzkovou, protože ta rozhodně nepatří k těm, kteří přišli o funkci, je neustále ministryní a ta například prohlásila, že Sociální demokracii hrozí vleklá krize, že Sociální demokracie se vzdaluje od slibů, které dala voličům? Podobně se vyjadřuje Stanislav Gross.
Host (Richard Falbr): Já jsem nedávno četl a s velkým potěšením dva díly knihy Ano, pane ministře a tam se psalo o tom, že největší nepřátele najdete uvnitř vlastní strany, a nebo největší kritiky. Já si myslím, že to je určitá nervozita, vyplývající z toho, že dochází k ztrátě těch preferencí a myslím si, že to je nervozita zbytečná. Jestliže ta vláda se rozhodla, že tu reformu udělá, tak já jsem na to řek svůj názor, tak je potřeba jí skutečně dotáhnout do konce aspoň v takové formě, aby to republice prospělo. Samozřejmě to může znamenat oběť v těch budoucích volbách, ale mě připadá jednání některých sociálních demokratů jako naprosto iracionální. Vystupovat před volbami, které budou 11. a 12. června do Evropského parlamentu, před podzimními volbami s názory, že by bylo potřeba svolat mimořádný sjezd, myslím, že to zaznělo na nějaké konferenci na severu. A nebo vést úvahy o tom, že by mělo dojít ke změně, to si myslím, že je absurdní, protože by to samozřejmě tu stranu těžce poškodilo.
Moderátor (Petr Holub): Třeba je v Sociální demokracii skutečně nějaký vážný problém, na který upozorňují a je třeba ho řešit?
Host (Richard Falbr): Já bych třeba pochopil, kdyby se ti lidé, ti kritici, dali dohromady, sepsali nějakou platformu, vytvořili třeba nějakou kritickou frakci a teďka to řekli. Ale zatím to vypadá tak, že se mluví po straně, že se občas něco vyštěkne do novin a ten člověk se na několik dnů proslaví a pak se stejně nic neděje. Jestliže někteří sociální demokraté dojdou k názoru, že se vlastně vystavuje Sociální demokracie tomu riziku, že ztratí v budoucnosti veškerý vliv nebo vyklidí na levici pole komunistům, no tak pak je potřeba, aby to zformulovali a vyargumentovali a vystoupili s tím. Ale k tomu zatím nedošlo. To jsou takové výkřiky. Protože jsem také mluvil trochu posměšně o tom, že mě to poslední vystoupení připadalo jako heslo komunistů - Čelem k masám. Tak já nevím. Ale pravda je, že pro řadu lidí, kteří žijí ve špatných poměrech, jsou nezaměstnaní, jsou tyto kroky Sociální demokracie těžko pochopitelné a na těch schůzích třeba, tak vystupují. Oni jsou vystaveni kritice. Teď je tu levicová strana, komunisté, kteří se nijak nezkompromitovali působením v žádné vládě po listopadu a tak řada lidí má pocit, že komunisté jsou ti jediní, kteří mají nějaké řešení a nebo kteří je brání. A já jsem to pozoroval při prosazování té reformy, protože já jako odborář a bývalý předseda Konfederace jsem samozřejmě s pochopením sledoval to, jak se Konfederace bránila nebo snažila dosáhnout určitých korekcí, protože odboráři měli pocit, že většina těch reformních kroků dopadá jenom na lidi pracující ve mzdě a ti mají zaplatit za tu reformu, a nikoliv lidi, kteří třeba na tom jsou lépe. Ale já bych řekl, že to počínání těch odpůrců Vladimíra Špidly, a jsou samozřejmě, je velmi nekoordinované a proto bych nemluvil o vleklé krizi. Já se ztotožňuji s tím, co říkal pan Taberi v tom vašem vstupu, že to jsou takové sporadické hlasy. Ale hlavně ti lidé, kteří třeba vystupují proti němu, podle mě nejsou schopný zformulovat třeba jiný přístup a nebo...
Moderátor (Lukáš Landa): Kdybyste měl odhadnout, zda Vladimír Špidla bude premiérem až do voleb v roce 2006, opět za předpokladu, že tedy nebudou předčasné volby. Jak by ten odhad zněl?
Host (Richard Falbr): Já myslím, že to bude záviset na výsledku voleb. Jestliže volby do Evropského parlamentu, krajské volby a senátní volby dopadnou slušně, tak pak samozřejmě ta pozice Špidly bude lepší. Jestliže ty volby dopadnou špatně, pokud by dopadly špatně, tak pak dává vítr do plachet těm kritikům, kteří tvrdí, že to je vina Vladimíra Špidly, že ta strana klesá.
Moderátor (Lukáš Landa): My se k těm volbám ještě dostaneme, jenom když už jste to otevřel, co znamená špatně a co znamená slušně?
Host (Richard Falbr): Tak my jsme v posledních volbách do krajů nezískali ani jedno místo hejtmana. Já nevím, kolik jsme jich vytvořili v koalici. Já vím, že v Ústeckém kraji koalice je, ODS-ČSSD, ale už tam ten výsledek byl špatný, měli jsme a máme pravidelně velmi špatné výsledky v senátních volbách, takže já mám obavu, že za chvilku by mohlo také dojít k tomu, že by ČSSD přišla o senátní klub. Je to dáno jednak výběrem kandidátů a jednak tím, že naši voliči velice pečlivě naslouchají tomu, co třeba není adresováno jim. To je taková bolest, když někdo kritizuje Evropskou unii z ODS například, tak ódéesáci tomu mají tendenci nevěřit, protože to jsou lidi, kteří jsou sebevědomí a mají pocit, že se v té Evropě neztratí. Ale všechno, co se třeba kritického na adresu Evropské unie říká, tak velice působí na voliče naše. Takže já si myslím, že propadák by byl, kdyby se do Evropského parlamentu dostali třeba jenom 3 naši kandidáti, propadák by byl, kdyby z té třetiny senátorů se do Senátu dostalo jenom několik senátorů ČSSD, no a propadák by samozřejmě byl, kdyby ty volby krajské dopadly stejně jako posledně, kdy nemáme v čele kraje ani jednoho hejtmana.
Moderátor (Lukáš Landa): Pojďme dále. předsednictvo hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje má výhrady k práci vládního zmocněnce pro severozápadní Čechy, Vlastimila Aubrechta, a žádá vládu o jeho odvolání z funkce. To vše se děje v době, kdy má vláda definitivně rozhodnout o privatizaci Severočeských dolů. Aubrecht vždy privatizaci odmítal. Zeptali jsme se ho tedy, zda si za svým názorem stále stojí.
Host (Vlastimil Aubrecht): Můj původní názor byl, že pokud by se podařilo udržet stávající stav tak, jak to je, že by to bylo absolutně nejlepší. A jestli není možno udržet Severočeské doly jako státní podnik do budoucna nebo státní podíl těch akcií, tak je rozhodně lepší zřejmě to už nějakým způsobem a se zabezpečením dokončit současnou privatizaci, než třeba až po vstupu do Evropské unie, kdy se staneme součástí velkýho trhu a plno podmínek, který by se daly ještě v současný době uplatnit, by pak nebylo možné uplatnit.
Moderátor (Petr Holub): Jak funguje vaše spolupráce s hospodářsko-sociální radou Ústeckého kraje, případně Sokolovska?
Host (Vlastimil Aubrecht): Já aspoň jsem žil v domnění, že dobře, protože všechno, co, která potřeba tam byla, a i ty úkoly z rady jsem se snažil vždy prosazovat a prosazoval a myslím si, že od tý doby, co jsem ve funkci, se jich nemálo na rozdíl od minulosti podařilo prosadit. To, co se stalo v Mostě, co je za tím nevím a jestli jsou tam některý důvody uvedený a nejsou tak úplně pravda, tak jako těžko se proti tomu dá bránit.
Moderátor (Petr Holub): Pane senátore, vy jste předsedou rady Ústeckého kraje a sám jste řekl o vládním zmocněnci Vlastimilu Aubrechtovi podle ČTK, že nebojuje za zájmy regionu a dostatečně se mu nevěnuje. Můžete říci konkrétněji, kde udělal chybu, že by měl být odvolán?
Host (Richard Falbr): Samozřejmě. My jsme to jeho hodnocení připravovali půl roku. Shromáždili jsme všechna vládní usnesení, která ukládají vládnímu zmocněnci konkrétní kroky a zjistili jsme, že většinu těch vládních usnesení neplní. Zejména mu vytýkáme, že neprosazuje to, co hospodářská a sociální rada napsala, co vláda schválila a to je globální revitalizace. My jsme na ni chtěli letos 300 milionů v rozpočtu a Aubrecht se vůbec neobtěžoval tím, aby jako vládní zmocněnec pro tento kraj to prosazoval a dokonce jsem s úžasem zjistil po rozhovoru s ministrem Sobotkou, že on o tom globálním plánu revitalizace ani nic neví. To je hlavní výtka. Druhá hlavní výtka byla, že ta jeho kancelář nepracuje vůbec systematicky, že například při rozhodování o tom, komu budou uděleny zakázky na čerpání oněch 15 miliard, které hospodářská a sociální rada prosadila ještě ze Zemanovy vlády na právě ty škody, které byly způsobeny těžbou, tak my jsme se často dostali do situace, že jsme jako zástupci regionu v meziresortní komisi hlasovali jinak než pan Aubrecht, protože ten zřejmě sledoval cíle, které nám byly nepochopitelné. Ale chci říct jednu věc. Za tím není nic jiného, než hodnocení konkrétních špatných jeho kroků, protože v té hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje jsou zastoupeni zástupci všech hospodářských rad z okresů, je to naprosto apolitický orgán a to rozhodnutí bylo téměř jednomyslné a my jsme skutečně velice pečlivě hodnotili tu práci. Já jsem sám jako předseda té rady odkládal neustále to hodnocení a dospěli jsme k závěru, že ta situace je neúnosná a že on pro ten region není přínosem. K tomu, co řek o privatizaci, tak můj názor je a my jsme to usnesení schválili v srpnu loňského roku, neprivatizovat. Prostě neprodávat to hnědé uhlí, nevidíme důvod. Zejména Severočeské doly, velmi dobře řízený podnik, který má miliardu zisku. Na co ho prodávat za několik miliard a vyvolat tím nejistotu, protože to je velmi riskantní krok.
Moderátor (Petr Holub): Pan Aubrecht byl dříve také proti privatizaci, teď, jak jsme slyšeli, říká, že už je to nutnost. Souvisí tedy to vaše vystoupení proti němu nějak s tím, že by vláda měla snad již v nejbližších týdnech rozhodnout o tom, komu Severočeské doly prodá případně jestli privatizaci zruší?
Host (Richard Falbr): Ne, to s tím nesouvisí. Já naopak s tím, co říkal teďka Vlasta Aubrecht o té privatizaci, souhlasím. Já jsem, já samozřejmě vím, že po vstupu do Evropské unie nám do privatizace případné bude mluvit už Evropská komise, že nebude možné vyřadit nějaké uchazeče, jako se to udělalo v tom předkole. Ale já si prostě myslím, že tak strategické podniky se privatizovat nemají a mám z privatizace obavu. Já si myslím, že on snad postoj nezměnil, ale pravda je, že vláda teďka stojí před těžkým úkolem, protože horkým favoritem byl původně Appian a ten v té výběrové komisi nebo jak ona se přesně jmenovala, myslím meziresortní, skončil na třetím místě a teď vláda má tři možnosti. Buď tu privatizaci zastavit nebo zrušit soutěž a prodat předem určenému zájemci a nebo vybrat toho, kdo nejvíc nabídl a s ním jednat.
Moderátor (Petr Holub): Což je Škrobárna Brno.
Host (Richard Falbr): Ano. Ale ten problém je v tom, že součástí celého toho procesu jsou takzvané podnikatelské záměry. To jsou slohová cvičení, tam se prostě napíšou věci, které potom se třeba nesplní. A proto mě vadilo, já jsem pro, aby odboráři vystupovali proti privatizaci, ale nelíbí se mi, když odboráři řeknou, prodejte to této firmě. Na to totiž odboráři vždycky dojedou, protože já když jsem byl předseda odborů, tak jsem se vždycky stavěl proti tomu, aby odbory se vyjadřovaly ve prospěch některé firmy. Ta firma snadno oblbne odboráře, naslibuje jim věci, které pak nesplní. A je nepochybné, že po spojení těch dvou společností dojde k restrukturalizaci a ta restrukturalizace něco stojí a pak se začnou ty firmy chovat tržně a můžou se odvolat na obchodní právo, případně pokud ty podmínky byly příliš přísné, mohou se obrátit..., prostě těch rizik je hodně. Kromě toho je tu konkurence. V bývalé NDR se doly zakonzervovaly, jsou tam větší doly, než naše a pro nás by, pokud by ta privatizace dopadla špatně v tom smyslu, že by to koupila nevěrohodná firma, může tady dopadnout tak, že stát najednou bude mít 15 tisíc nezaměstnaných na krku. Takže já principielně jsem proti privatizaci.
Moderátor (Lukáš Landa): Vás Sociální demokracie zařadila na svou kandidátku na druhé místo. Máte tedy velkou šanci na zvolení do Evropského parlamentu. Právě vstup České republiky do Evropské unie bude naším dalším tématem. Ono existuje mnoho lidí, kteří se vstupem nesouhlasí a nebo těch, kteří vyjadřují své obavy ze vstupu. Máte vy také nějaké obavy ze vstupu České republiky do unie?
Host (Richard Falbr): Nemám. Já vám řeknu, já jsem od roku 90 jezdil do Španělska několikrát ročně, moje máma tam odsud pocházela, mám tam řadu příbuzných, takže jsem se zúčastnil nejenom oficiálních setkání. Španělsko na vstupu do EU velice vydělalo. Mělo horší podmínky, sjednané při vstupu, než my. Nerozhodlo referendem, ale jenom hlasováním v Parlamentu. A Španělsko za tu dobu, co je v Evropské unii, udělalo obrovský krok vpřed. Postup všude, zejména oblast Kastílie v okolí Toleda, to je oblast, Kastília La Mancha je velká asi jako Česká republika, dva miliony obyvatel, neuvěřitelně využili všech možností, který jim Evropa dávala. On skoro každý stát, který vstoupil do Evropské unie na tom vydělal. Že třeba přišel určitý šok, tak to se stalo v Rakousku. Rakušané hlasovali pro, za několik měsíců by byli hlasovali proti.
Moderátor (Lukáš Landa): Proč se podle vás nedaří o tom, co říkáte, přesvědčit také občany, protože ti se bojí zdražování, ti slyší to, co například ODS říká, že se bude zdražovat, že ztratíme své národní zájmy, že je ohrožena naše suverenita. Není to chybou vlády, že nedokáže občany přesvědčit, že vstup by měl být prospěšný?
Host (Richard Falbr): Já si myslím, že to je taková nedůvěra a nebo obavy, které mezi Čechy panují z něčeho neznámého, i když těch příležitostí cestovat na západ už měla celá spousta obyvatel, tak já se vyjádřím k některým těm věcem tak. Ztráta suverenity, to je holý nesmysl, to jsou takové žvásty. Já jsem právník a každý stát má sjednané stovky smluv mezinárodních a v každé té smlouvě se vždycky musí samozřejmě zříct kousku své suverenity, protože tak to je. To je podle mě výhodné strašení národními zájmy, které má získat hlasy lidí, kteří mají pocit, že mi po vstupu do Evropské unie se v ním rozpustíme. Žádný stát se nerozpustil, většina států v Evropské unii jsou malé státy a právě ten mechanismus, který Evropská unie vybudovala, zaručuje, že ty zájmy těch malých států jsou respektovány. Podívejte se na Benelux. Ale samozřejmě je to vděčné mluvit o národních zájmech a nedefinovat je, tak jak to dělá ODS a KSČM.
Moderátor (Petr Holub): Pane senátore, možná s tím zdražením to je vážnější problém, dokonce vychází v průzkumech, že nejvíce se ho bojí ti lidé, kteří žijí poblíž hranic Evropské unie, vidí vysoké ceny v německých supermarketech, bojí se, že to přijde i k nám.
Host (Richard Falbr): Já vám k tomu něco povím. Některé věci jsou v německých supermarketech levnější, než u nás. Tak například se okamžitě zlevní víno, z čehož mám radost, protože mám víno rád. Prostě odpadnou cla.
Moderátor (Petr Holub): Ale naprostá většina spotřebního zboží i služeb je vyšší.
Host (Richard Falbr): Podraží, myslíte? Ano, je vyšší, ale to se prostě nestane.
Moderátor (Petr Holub): Proč ne?
Host (Richard Falbr): No protože kdo by si to kupoval? To přece nejde. Já vám třeba řeknu: v Řecku se jdete ostříhat k holiči a stojí to 3 eura. V Rakousku se jdete ostříhat k holiči a stojí to 7 euro. Ve Francii se jdete ostříhat k holiči a stojí to 10 euro. Prostě ty země mají různou úroveň mzdovou, Řekové jsou na 500 eurech příjmů, zhruba jako my. To prostě není možný, protože by si ty služby nikdo nekupoval. Samozřejmě třeba Němci nadávají, že došlo k určitému zaokrouhlení přechodem z marky na euro a že se zdražilo, ale já si myslím, že v těch státech, které mají nižší výkonnost ekonomiky, kde jsou nižší mzdy, tam nemůže dojít najednou k nárůstu cen tak, aby ohrozily to postavení těch, co dělají ve mzdě a my se to budeme snažit ve volební kampani vysvětlit. Největší obavu mají důchodci, protože to je skupina, která je poměrně nejzranitelnější, ale já si myslím, že ty obavy jsou zbytečné. Samozřejmě, my nemůžeme dohnat evropské mzdy v horizontu 10 let. To je nemožné, protože ty odbory prostě v těch kolektivních smlouvách takové nárůsty nemůžou nasmlouvat a kromě toho nemáme ve všech podnicích tak vysokou produktivitu práce, jako mají v podnicích na západě. Já si myslím, že je budeme dohánět dlouho a že ty ceny nijak dramaticky nevzrostou a že to je lidem potřeba vysvětlit.
Moderátor (Lukáš Landa): Vláda včera rozhodla o tom, že by se historicky prvním komisařem za Českou republiku měl stát bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. S tím výrazně nesouhlasí opozice. Poslechněme si nyní názor předsedy ODS Mirka Topolánka.
Host (Mirek Topolánek): Miloš Kužvart není kandidát, který by byl opravdu tím nejlepším, jak pro laickou, tak pro odbornou veřejnost. Není to takový znalec evropských poměrů, aby nás v Evropské unii mohl řádně zastupovat, nicméně my doufáme, že to je pouze na 5 měsíců nebo na ten okamžik do konce roku a žen ten nový komisař na pětileté období bude s námi konzultován a bude to člověk, který prostě bude splňovat ty základní parametry, které normální člověk na takovou funkci má.
Moderátor (Lukáš Landa): Tak to byl názor Mirka Topolánka. Bude, pane senátore, podle vás, Miloš Kužvart dobrý komisař? Vy jste v sobotním Právu naznačil, že jeho největším handicapem bude jeho věk.
Host (Richard Falbr): Ano, tak to je. Já si to myslím. Já ty komisaře znám, já jsem s řadou z nich jednal. To jsou lidi okolo 60 a víc, lidi, kteří maj třeba za sebou zkušenosti jako ministři, premiéři a ten Miloš je mladej. Já neříkám, a taky jsem v tom rozhovoru řek, že je to schopnej člověk, že tu kapitolu svoji uzavřel velmi úspěšně. Já si myslím, že ten tanec okolo toho jmenování je zbytečný a zejména mě přišlo k smíchu, když KDU-ČSL navrhla tu paní Janů a tvrdili, jaká je to výborná kandidátka. Ta nemá vůbec žádné zkušenosti z exekutivy, ta šla z podnikové právničky do Ústavního soudu a pak šla do Haagu.
Moderátor (Lukáš Landa): Vy jste například řekl, že by se vám líbil Bedřich Moldan. Proč ostatní sociální demokraté třeba nepřijali tohoto kandidáta, kterého navrhla ODS?
Host (Richard Falbr): No protože to podle mě ODS udělala hloupě. Bedřich Moldan má například na Evropskou unii jiný názor, než ODS, ale když ODS řekne, že to je její kandidát, tak je logické, že prostě nebude navržen. Mě se Bedřich Moldan líbí. Mimochodem, on má stejnou profesi jako Kužvart, dělal taky ministra životního prostředí v Pithartově vládě. No dneska mi jeden vysoce postavený sociální demokrat to vytknul, že jsem to řek. A já nevím, proč bych to nemoh říct. Já mám zájem na tom, aby tam byl dobrý komisař a myslím si, že ten problém u nás je, prostě jak se říkávalo za minulýho režimu, nejsou lidi. Lidi, který by uměli několik jazyků, lidi, který by měli za sebou dlouhou praxi v exekutivě, teda respektive oni lidi jsou, ale jsou v byznysu a některý lidi vám řeknou, že do politiky nejdou, protože v byznysu je to lepší.
Moderátor (Petr Holub): A není to trochu diskriminace, co říkáte? Že když je člověku 45, tak by neměl být evropským komisařem? Tam je ...
Host (Richard Falbr): Ne, to já jsem tak neřek. Já říkám, že může z toho mít takovej pocit, že tam bude nejmladší. Já si myslím, že jsou brilantní lidi ve 30, ve 40, v 50, v 60. Já jenom vím, jak to v tý Evropský komisi chodí. Aby oni měli váhu, každej ten komisař má spoustu podřízených, tak oni jsou samozřejmě komisaři, který jsou velmi vlivný a pak komisaři, který jsou méně vlivný, ale jinak já s Milošem vycházím velmi dobře a přeju mu to, samozřejmě.
Moderátor (Lukáš Landa): Zdánlivě lehčí otázka na závěr. Plat prvního komisaře bude 580 tisíc korun měsíčně. Bude-li to pan Kužvart, měl by podle vás ze svého platu přispívat do pokladny Sociální demokracie? Víme, že něco podobného chtěla ČSSD po Jaroslavu Tvrdíkovi.
Host (Richard Falbr): To já nevím, možná, že ho k tomu pohnou, ale já mu to přeju. Samozřejmě, tam jsou jiné parametry, peníze na reprezentaci, nároky na ty lidi jsou vysoké, nad tím bych se vůbec nepozastavoval.
Moderátor (Lukáš Landa): Tolik tedy dnešní Studio Stop, jehož hostem byl senátor a kandidát ČSSD do Evropského parlamentu, Richard Falbr. Díky za návštěvu.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu
je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.