Zpravodajství ČTK - 10.5.2005
ŠTRASBURK 10. května (zpravodaj ČTK) - Evropský parlament bude ve středu hlasovat o zpřísnění dosavadních pravidel pro délku pracovní doby. V Evropské unii dosud platí strop 48 hodin práce týdně. Pracovník se ale může svého práva v dohodě se zaměstnavatelem zřeknout. Praxe individuálních výjimek se značně rozšířila. Po hlasování v EP se návrh novely směrnice o pracovní době vrátí Evropské komisi a členským zemím.
Komise navrhla v novele zpřísnit podmínky pro výjimky ze 48hodinového týdne. Vyšla ale vstříc zaměstnavatelům pružnějším výpočtem délky pracovního týdne na základě celého roku, a nikoli jen čtyř měsíců jako dosud. Vzhledem k hrozbě prudkého růstu výdajů na zdravotnictví také navrhla nezapočítávat do pracovní doby hodiny strávené nicneděláním v pracovní pohotovosti, například lékařů či hasičů; v opačném smyslu již rozhodl několik sporů lékařů s nemocnicemi Evropský soudní dvůr.
EK novelu předložila již předloni, ale členské státy se na ní dosud nedokázaly shodnout, a to právě vinou sporu o možnost či nepřípustnost výjimek ze 48hodinového stropu.
Podobně rozpolcen se jeví i Evropský parlament, který legislativní štafetu převzal. K odporu socialistů, zelených a komunistů proti výjimkám se v dnešní rozpravě ve Štrasburku přidala i část nejsilnější konzervativní frakce, zejména poslanci z Francie a Španělska. Frakce se bude ještě radit, ale poslanci ODS jsou odhodláni hlasovat proti zpřísnění pravidel.
"Směrnice o pracovní době je jádrem evropského sociálního modelu," udal tón debaty zpravodaj sociálního výboru EP, španělský socialista Alejandro Cercas. Trval na tom, aby stejné předpisy platily v celé EU pro všechny občany bez výjimek a aby se pohotovost na pracovišti plně započítávala do odpracovaného času. Jako kompromis navrhl přistoupit na roční výpočet pracovního týdne.
Obdobně Věra Flasarová (KSČM) ve jménu výboru pro práva žen argumentovala, že dlouhý pobyt v práci škodí rodinnému životu, a požadovala i zachování čtyřměsíčního období pro výpočet pracovního týdne. Zpřísnění pravidel podle ní umožní mužům plnoprávně se podílet na životě rodiny.
Proti "pokryteckému návrhu EK" se ozval i Richard Falbr (ČSSD), podle něhož "hanebný institut" individuálních výjimek z maximální pracovní doby "staví na hlavu vše, čeho se odborovému hnutí za století podařilo dosáhnout".
Naopak Nils Lundgren za průmyslový výbor EP odmítl předepisovat všem zemím jediný model a debatu přirovnal k bučení ovcí v odpovědi na provolávaná hesla. Také další zákonodárci z Británie, Irska, Dánska či Pobaltí žádali, aby se lidé mohli sami rozhodnout, jak dlouho budou kvůli lepšímu výdělku pracovat. Zaznívaly i obavy z byrokracie, z dopadů na malé firmy a na zvýšení nezaměstnanosti.
Komisař Vladimír Špidla závěrem vybídl k nalezení kompromisu, který by ochránil pracující, ale i poskytl podnikům pružnost v zájmu konkurenceschopnosti. Naznačil ochotu hledat kompromis v otázce zrušení individuálních výjimek, ale odmítl započítávání pohotovosti do pracovní doby.
Češi podle statistických údajů za loňský rok pracují v průměru 43 hodin týdně, zhruba o hodinu déle než průměrný Evropan.
Milan Syruček nol
NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. Copyright (c) 2005