Boj s chudobou bude vyžadovat nemalé úsilí, říká Richard Falbr

Deník Mostecka - 11.6.2005

Most / Štrasburk - V Česku přetrvávají problémy, které mohou za špatné postavení řady obyvatel. Na chybějící legislativu i politickou vůli doplácejí menšiny, starší osoby, ohrožené děti, nemocní a zdravotně postižení, bezdomovci či lidé nově vstupující na pracovní trh. Ti všichni často žijí v chudobě.

Ve čtvrtek se na tom shodli poslanci Evropského parlamentu. Přijali zprávu o sociálním začleňování v nových členských státech Evropské unie. Na její formulaci se podílel i poslanec Richard Falbr, který má svoji kancelář také v Mostě. On i jeho kolegové jsou přesvědčeni, že dotčeným skupinám lze pomoci tím, že se proces sociálního začleňování výrazně urychlí a vyčlení se na něj odpovídající finanční prostředky.

Zpráva v mnoha bodech odráží situaci, která panuje na Mostecku a kterou Richard Falbr důvěrně zná. Vysoká nezaměstnanost způsobuje značné rozdíly v sociálním postavení zdejších obyvatel. Lidé žijící v chudobě nejsou v Mostě výjimkou. Vedle čtvrtí, kde tito lidé bydlí, přitom rostou výstavní domy. "Všichni napříč politickým spektrem si uvědomujeme naléhavost problému sociálního vyloučení. Je jasné, že boj s ním a s chudobou bude vyžadovat nemalé úsilí a odhodlání," uvedl Richard Falbr.

Podle Falbrových slov je jedním ze základních opatření podporujících sociální začlěňování zajištění rovného přístupu k práci. "Nicméně i zaměstnaní lidé jsou dnes vystaveni riziku chudoby," upozornil R. Falbr. V celé Unii, podle výsledků průzkumu Eurostatu z konce dubna, takovému ohrožení čelí 14 milionů lidí, což je 7% zaměstnané populace. V České republice se toto číslo zastavilo na třech procentech. Podstatně hůře jsou na tom z nově přijatých zemí Slováci, v porovnání s Českem o 11 procentních bodů.

"Kvalitu pracovních míst ohrožují stále častěji i nestabilní a částečné pracovní úvazky. Dalším faktorem, který výrazně přispívá k vysoké míře nezaměstnanosti, je prakticky nulová mobilita pracovních sil," poukázal Falbr. Doporučuje proto soustředit se na bytovou politiku či vzdělávání, které by podmínky pro cestování a stěhování za prací podpořily.

K řešení problému sociálního vyloučení by mohly pomoci v budoucnu i odborové organizace. "Takové názory jsou však, tedy alespoň prozatím, pouhou iluzí. Restrukturalizované odbory v nových členských zemích zatím nemají odpovídající strukturu a nedisponují účinnými nástroji," dodal Richard Falbr.