Haló noviny - 14.9.2005
Poslední uskutečněný průzkum, kterým Evropská komise ve všech členských státech pravidelně zjišťuje všeobecné znalosti občanů o EU, odhalil velkou neinformovanost veřejnosti v ČR. Možná, že právě kvůli tomu převládá jakási přemrštěná důvěra našinců v unijní instituce, zatímco jsou statisticky čím dál pesimističtější k výkonům vlastní vlády či národního parlamentu. Málokdo proto u nás nejspíš zaznamenal, že Unie se v současnosti potácí (po krachu referenda o euroústavě ve Francii a Holandsku) mezi tzv. sociálním společenským modelem a nehumánními představami těch, jimž jde především o volné obchodování, které slouží výhradně koncernům a velkokapitálu. Řešit problémy nezaměstnanosti, bydlení, zdravotní péče a dalších akutních potřeb širokých mas rapidně chudnoucích euroobčanů tyto kruhy nezajímá nebo jen velmi málo. Příkladem této situace bylo nejčerstvější zasedání EP ve Štrasburku (8. 9. 2005), při němž se rozhodovalo o podnětu švédské poslankyně Evy-Britt Svenssonové, náležející k naší levicové frakci, tedy GUE/NGL. Ve svém materiálu, s nímž se ztotožnil výbor EP pro práva žen a rovnost pohlaví (zde pracuje i Věra Flasarová), vyzvala orgány EU a členských států, aby v plánování zdravotnických rozpočtů, projektů a programů silněji zohlednily rozdíly mezi ženami a muži při posuzování zdravotního stavu. Svenssonová kupříkladu navrhovala, aby kromě biologických rozdílů byly více brány na zřetel faktory jako socioekonomická nerovnost a zdůraznila i nutnost metod, zaměřených na podporu komunikace se ženami, které se staly oběťmi násilí. Jedním z dalších bodů byl pak požadavek, aby se ženám od padesáti let poskytovalo v zemích EU automaticky mamografické vyšetření, snižující prokazatelně úmrtnost na rakovinu prsu až o třetinu, anebo včasná depistáž rakoviny prostaty u mužů. Návrh Svenssonové, pracovně nazvaný Diskriminace na základě pohlaví ve zdravotnických službách, byl plénem EP zamítnut, a to i přesto, že poslankyně argumentovala i nedávno zveřejněnou odbornou studií jedné stockholmské nemocnice, která poukázala, že při preventivním vyšetření žen i mužů je možné ušetřit třiatřicet procent nákladů na pozdější (mnohdy již bezúspěšnou) rakovinovou léčbu. Nijak také neobměkčilo ani její připomenutí, že »dobré zdraví a obecně neomezený přístup k sexuální a reprodukční zdravotní péči, a zejména k plánovanému rodičovství, jsou důležitými nástroji k tomu, aby se ženy mohly plně zapojit do společnosti a přispět tak k potlačování chudoby«. Konzervativci se rozhodli hlasovat proti a parlamentní většinu jim zajistili evropští sociální demokraté, kteří se hlasování z větší části zdrželi. Konečný výsledek byl: 244 proti, 173 pro a 149 zdržení. Jelikož má naše republika v EP čtyřiadvacet svých zástupců, mají její občané právo na to, aby se dozvěděli, jak se s touto problematikou jednotlivě vyrovnali ti z nich, kteří se hlasování ve Štrasburku zúčastnili: vedle všech přítomných poslanců za KSČM svůj souhlas vyslovil jen Richard Falbr z ČSSD, proti byli čeští europoslanci zařazení mezi konzervativce Jan Březina, Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Nina Škottová, Ivo Strejček, Odřich Vlasák (ODS), Tomáš Zatloukal a Josef Zieleniec (SNK). Zdrželi se: Milan Cabrnoch, Petr Duchoň, Miroslav Ouzký (ODS), Libor Rouček (ČSSD) a Vladimír Železný (NEZ). Je to možná k neuvěření, ale své konzervativní frakci se tentokrát dokázali vzepřít i někteří lidé u nás méně chvalní, jako jsou Hans-Gert Poettering nebo předseda landsmanšaftu Bernd Posselt a za německé Zelené Milan Horáček, který se nedávno dost negativně zviditelnil kauzou kolem romského tábora Lety. Společně s mnoha dalšími zvedli přesto ruku na podporu projektu levicové poslankyně GUE/NGL jednoduše proto, že jej považují za potřebný.