Haló noviny - 18.11.2006
Plénum Evropského parlamentu (EP) tento týden ve Štrasburku definitivně schválilo návrh směrnice (po prvním tvůrci jejího návrhu - bývalém komisaři - známá též jako Bolkesteinova) o službách na vnitřním trhu Evropské unie (EU). Oficiálně se směrnici přisuzuje cíl odstranit diskriminační a byrokratické bariéry, a tím usnadnit všem členským státům EU, aby jejich podnikatelé a pracovníci mohli smluvně poskytovat služby v celé EU.
Pro zakotvení směrnice ve svých právních řádech mají členské země tři roky. Text této směrnice se dost podstatně liší od návrhu, který prošel prvním čtením v EP v únoru t. r. Ovlivnil jej současný komisař EK McCreevy a prosadily většinové skupiny lidoveckých a liberálních poslanců v EP za vydatné podpory evropských socialistů, zatímco levicová skupina GUE/NGL a většina Zelených byla proti ní. Směrnice není kompromisem typu Vlk se nažral a koza zůstala celá, jak připomněl ve vystoupení např. Richard Falbr (europoslanec za ČSSD). Z kozy totiž hodně ubylo, protože dravý liberální vlk dosáhl, že z textu směrnice byla vyňata řada služeb veřejného zájmu, posíleny pravomoci EK, národní zákony a nařízení se v ní přizpůsobí unijnímu komunitárnímu právu a celkově dojde ke snížení ochrany práv pracujících a jejich sociálních standardů v celé EU v oblasti služeb, které se podílí až 70 % na tvorbě unijního HDP. Sociální dumping z ní totiž vyčnívá jako sláma z bot, protože směrnice pokládá základ pro závody o levnější pracovní sílu ochotnou pod existenční tíhou jít na ještě horší podmínky než dosud. Pro mnohé europoslance, včetně Jany Bobošíkové, je ovšem směrnice zřejmě ještě hodně sociální, jelikož - jak prohlásila právě ona na plénu ve Štrasburku - »sociální standard je bonusem prosperity, nikoliv jejím tvůrcem«...
Levice zvažuje, co dělat dál
Předseda GUE/NGL Francis Wurtz právem vmetl do tváře poslanecké většině v EP, že kapitulovala před zájmy lidí práce, kteří mají nyní nemilosrdně soutěžit, kdo z nich více ustoupí z jejich již beztak »oškubaných« sociálních a dalších práv. Jak se to shoduje s tvrzením např. evropských socialistů, že jsou pro »sociální EU«? Poslanec za KSČM Miloslav Ransdorf při hodnocení v GUE/NGL připomněl svůj původní návrh, aby levice prosazovala od začátku do textu směrnice právě princip vyššího sociálního standardu, který měl nahradit zásadu země původu (standardy země, z níž poskytovatel služby pochází), jež byla v únorovém čtení v EP z tehdejšího návrhu směrnice vyňata, avšak nyní se do něj vrátila oklikou a skrytou formou, i když je slovně nahrazena tzv. svobodou poskytování služeb. Podle Ransdorfa se levice teď musí pořádně zamyslet, jak přijetí směrnice ovlivní její další »manévrovací prostor«. Levicoví poslanci nemohou propadat jakémusi ekonomickému nacionalismu v boji o větší sousto pro své země z unijní pokladnice, aniž by nezohledňovali společné internacionalistické zájmy.
GUE/NGL se shodla, že přijetí směrnice není pro ni dobrý výsledek. Levice si pravda zachovala tvář, protože do poslední chvíle bojovala proti takové směrnici (ještě před zmiňovaným rozhodnutím EP 15. 11. t. r. předložila více než 20 pozměňovacích návrhů, které však většina v parlamentu odmítla).
Boj tím nikterak nekončí. Kromě jiného začátkem roku 2007 začne znovu široká diskuse o budoucnosti EU za předsednictví Německa v Evropské radě a v koncem roku 2008 za předsednictví Francie by mělo být rozhodnuto, zda a jaká smlouva o ústavě EU bude přijata. Levice musí napnout síly a společně s dalšími spojenci, zejména blízkými odbory a řadou občanských organizací prosazovat jinou EU. Takovou, jež nebude založena na vzájemné konkurenci pracujících proti svým společným zájmům, ale na lidské solidaritě a pokroku.
Vystoupili Kohlíček i Strož
EP dále odmítl návrh pravidel EK, aby členské státy mohly krátit své přímé platby v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) až o 20 %. Mnozí poslanci v tom vidí novou nacionalizaci zemědělské politiky. Naproti tomu EP podpořil rozvoj unijního maloobchodního trhu s hypotečními úvěry, jelikož v příštích 15 letech se očekává jeho prudký růst. Hodnota nesplacených hypotečních úvěrů však dosáhla předloni 4,7 bilionů eur, což odpovídalo 45 % HDP celé EU.
Poslanci projednali též zavedení společného podniku pro evropský systém řízení leteckého provozu (SESAR). Poslanec Jaromír Kohlíček na plénu řekl, že letecká doprava začíná narážet na omezení spočívající ve velké koncentraci letišť a v problémech s odbavováním letounů. Právě SESAR to má výrazně ulehčit. Podle něj je však důležité, aby jeho podstatná část nebyla financována ze soukromého sektoru, ale spíš z rozpočtu EU a poplatků z tzv. eurokontrol. Doporučil, aby rozhodující pro zařazení do leteckého parku byla pohotovostní hmotnost letadel od 600 kg. V diskusi o situaci na Kypru, a zejména o návratu města a oblasti Famagusty původním kyperským obyvatelům, řekl, že bez ohledu na to, zda Famagusta nyní patří severní nebo jižní části Kypru, nutný je její všestranný rozvoj, o co se musí zasadit i EU. Kohlíček vystoupil rovněž v diskusi o situaci v Bangladéši a k jeho vztahům s EU.
V debatě o strategii EU pro mnohojazyčnost poslanci uvítali závazek EK podporovat znalosti jazyků a lépe je využívat nejen v kultuře, ale i v sociálněekonomické oblasti (kromě 21 úředních jazyků je v EU celkem na 60 původních jazyků včetně jazyků přistěhovalců). Poslanec Daniel Strož při tom podporu mnohojazyčnosti označil za důležitý faktor kulturní, hospodářské a sociální integrace, ovšem hlavní je podle něj řešení sociálních rozdílů a problémů, které se EU nedaří zvládat. Strož se zapojil i do debaty o politice Íránu a jeho vztazích s EU.
Plénum EP projednalo i řadu jiných otázek. Vyjádřilo se např. pro větší podíl žen v politice EU, pro usnadnění vypořádávání dědictví v zahraničí, k čemu má EK příští rok předložit EP legislativní návrh (v EU je každoročně otevřeno téměř 100 000 případů dědictví, které mají mezinárodní dosah). EP většinou poslanců vyzval též k posílení bezpečnostní a obranné politiky EU (zavedení společného zbrojního trhu, společného satelitního a výzvědného systému, stálých námořních sil ve Středomoří, unijních jednotek civilní obrany atd.).
Ransdorf jako historik
Španělský poslanec ze skupiny Zelených Bernt Joan i Marí uspořádal v EPpro asi dvě desítky zájemců besedu o připomenutí toho, co označil za »deportaci Maďarů z Československa do pracovních táborů v letech 1946-47« pod názvem Zapomenutá nespravedlnost. V úvodu vystoupil maďarský lidovecký europoslanec Gyšrgy Schšpflin, který podal většinou jednostranný, zaujatý a značně nepřesný výklad historických souvislostí a faktů spojených s odsunem. Proti tomu vystoupil Miloslav Ransdorf, jenž věcně a na historicky ověřených argumentech vyvracel Schšpflinův výklad. Narušil tím organizátorům strukturu zamýšleného průběhu této provokativní akce... Ransdorf poté poskytl rozsáhlé interwiev přítomnému slovenskému televiznímu štábu a rozhlasu, v němž se mj. podivil, že na besedě nebyl žádný ze slovenských europoslanců. Zdůraznil dále, že nacionalismu z jakékoliv strany nelze čelit emocemi, ale rozumnými činy. Ne mistrováním historie, ale sjednocováním lidí na společných hodnotách. Mírové soužití a spolupráce vyžaduje, aby hranice, zejména v EU, byly již konečně pojímány všemi ne jako dělící, ale spojující faktor.
O autorovi| Stanislav SUJA (autor je naším spolupracovníkem v EP)