Evropské noviny - 24.2.2006
Slováci předbíhají Čechy, euro chtějí už v roce 2009
Kdy Česká republika a ostatní evropští nováčci přijmou euro? Premiér Paroubek stále věří v leden 2010, ekonomové České spořitelny považují za reálný rok 2013 a Evropská unie údajně zvažuje změnu inflačního kritéria, aby se zemím vůbec podařilo euro přijmout…
Podle zprávy Světové banky o bývalých zemích Sovětského svazu a východní Evropy byla hospodářská výkonnost nových členských zemí v loňském roce na výborné úrovni. Banka však také vyjádřila nejistotu nad tím, kdy země budou schopny přijmout euro - Estonsko, Litva a Lotyšsko, které chtějí vstoupit do eurozóny v letech 2007 - 2008, termín možná promeškají, na vině bude růst inflace. Přijmout euro v roce 2007 se naopak zřejmě podaří Slovinsku a také Slovensko je na dobré cestě k tomu, aby svou měnu vyměnilo za evropskou už v roce 2009. Podle banky je však nepravděpodobné, že by Česká republika dokázala přejít k euru dříve než v roce 2010. „Vzhledem k tomu, že je česká ekonomika výrazně závislá na exportu, považuji včasné přijetí eura za jednu z podmínek dalšího hospodářského růstu,“ říká Martin Jahn, bývalý místopředseda vlády.
ÚSPĚŠNÍ SLOVÁCI
Slovensko už v listopadu loňského roku vstoupilo do režimu směnných kurzů ERM-2. Podle pravidel vstupu do eurozóny musí měna kandidátské země v ERM-2 setrvat alespoň dva roky, než může přistoupit k zavedení eura.
„Slovenská cesta za hospodářským úspěchem se řídí tím, co je skutečně potřeba udělat, slovenští vládní politikové se nebojí říkat pravdu, jsou neústupní a odvážní. Jako kdysi Klausova vláda se Slováci odhodlali ke skutečným reformám, zpočátku to trochu bolelo, ale teď začínají sklízet ovoce. U nás je fiskální disciplína jako na večírku zlaté mládeže, schopnost naší vlády udržet veřejné rozpočty v rovnováze je nulová,“ míní europoslanec Oldřich Vlasák.
S názorem, že se Slováci více snaží plnit kritéria potřebná k přijetí eura, zásadně nesouhlasí právník a europoslanec Richard Falbr. „Většina analytiků je hlásnou troubou ODS,“ upozorňuje, „chválit Slováky tak, jak se stalo v naší pravici módou, je podivné. Navrhoval bych, aby ti, kteří tak činí, to vykládali na Slovensku.“
ZMĚNA KRITÉRIÍ?
Země usilující o přijetí eura nesmí dva roky před vstupem do eurozóny o více než 1,5 procenta překročit průměr tří členských zemí EU s nejnižší inflací. To však může způsobit problémy řadě států, Českou republiku a Slovensko nevyjímaje. Evropská unie proto v současné době zvažuje změnu inflačních kritérií pro přijetí eura. „Změna inflačního kritéria není nutná pro přijetí eura státy, které jsou dnes mimo eurozónu. Tato změna je však potřeba pro řadu zemí, které v současné době euro jako svoji měnu používají. Notoricky známé problémy dvou největších partnerů, Francie a Německa, i výkřiky italských politiků svědčí o tom, že právě z jejich strany přichází tlak na tuto změnu,“ tvrdí poslanec Evropského parlamentu a člen Dočasného výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie Jaromír Kohlíček.
BANKY A EUROČeské bankovní ústavy zatím v souvislosti s přijetím eura počítají s rokem 2010. Připravují informační systémy, které budou převádět účty na evropskou měnu, plánují své kapacity na zajištění rozsáhlých softwarových úprav. „Už jsme zahájili aktivní přípravu na projektu euro. Princip plánování změn dotyčných oblastí se odvíjí od imaginárního dne D nebo, chcete-li, dne Euro,“ říká press officer Komerční banky Petra Kubálková.
Práci na přípravách ke změně měny potvrzuje také Československá obchodní banka. „Víme, že přechod na euro nebude jednoduchá záležitost. Máme zkušenosti s převody účtů vedených ve starých evropských měnách na euro. Zároveň můžeme využívat zkušeností naší mateřské belgické banky KBC,“ pochvaluje si Pavel Hejzlar, manažer komunikace ČSOB.
PRO EURO VRTANÉ KOLENO
Plánované přijetí eura je u mnohých občanů provázeno obavou z částečné ztráty národní identity. Česká republika opustí měnu, která je součástí její historické tradice. „Dovedeme si představit, jak se zavedením eura změní výroky, které používali i naši předkové? Pro korunu by si nechal vrtat koleno, mít korunu v kapse, čest si za koruny nekoupíš. Jak se zavedením eura tohle změní?“ ptá se socioložka Jiřina Šiklová. Jiným vadí skutečnost, že nejmenší papírovou bankovkou je pět eur, tedy přibližně sto padesát korun. „V případě přijetí eura bychom nosili v peněžence více mincí. Začal jsem proto posilovat a až se bude jevit přijetí společné měny aktuální, koupím si větší peněženku na drobné,“ uzavírá europoslanec Oldřich Vlasák.