Lobby - 30.5.2006
Bývalý předseda odborové centrály Richard Falbr, dnes europoslanec za sociální demokracii, věří v sílu odborů a varuje před výměnou politické garnitury. „Dojde-li po volbách ke změně, bude se střední stav divit,“ říká v rozhovoru pro časopis Lobby.
* Jakým způsobem lze prosazovat zájmy českých podnikatelů v EP?
Přímo na půdě parlamentu není mnoho příležitostí ke konkrétní podpoře českých podnikatelů. Na jejich dotazy o připravované legislativě a na obdobné žádosti pochopitelně v rámci svých kompetencí reaguji. Snažím se pomoci třeba zprostředkováním informací o dostupných dotačních titulech z fondů EU, které v podobě měsíčníku dávám k dispozici například hospodářským komorám.
* Hospodářským komorám ve vašem regionu?
Nejen tam. Volebním obvodem europoslance je celá republika a já jsem již dlouhá léta „Pražák“. Přesto jsem si zvolil za svůj region Ústecký kraj. A to z důvodu, že jsem v něm mnoho let pracoval jako senátor, předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a nyní i jako poslanec Evropského parlamentu - proto ho z hlediska práce poslance považuji „za svůj“.
* Je to hodně problémový region?
Hlavním problémem Ústeckého kraje a koneckonců celých severozápadních Čech je nezaměstnanost. Ústecký kraj pak dále trápí nízká vzdělanost obyvatelstva a špatná dopravní infrastruktura. Pro tento region jsou také charakteristické značné rozdíly mezi mikroregiony, v některých převládá zemědělská výroba, v některých těžba uhlí, některé jsou úspěšné v získávání zahraničních investic, některé úplně propadají. Celá oblast severozápadních Čech je označována za strukturálně postiženou a každá ústřední vláda si musí uvědomit, že transformace regionu, který stál na těžbě uhlí, výrobě elektřiny a chemickém průmyslu, bude stát velké peníze.
* Právě v oblasti velkého průmyslu, zejména energetiky a plynárenství, sklízí Česká republika na půdě EP důtky za nedostatečnou liberalizaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu to označuje za „formální zádrhel“. Jak se vám jeví tento přístup?
Výtky a důtky EU je třeba brát trochu s rezervou. Podle dostupných přehledů nejvíce porušuje evropské předpisy Itálie…
* Ale komise již vede podle mých informací proti našemu státu 50 řízení, a pokud nedojde k žádnému výsledku, posílá spor k Evropskému soudnímu dvoru. To bychom mohli Itálii předstihnout…
Myslím si, že Česká republika je, jako člen EU, vcelku úspěšná, a tak jen výjimečně může být za něco peskována.
* Dobře. Jakou mají pozici odbory v EP?
Velmi silnou. Lobbování EOK (Evropská odborová konfederace) je velmi účinné. To se potvrdilo při projednávání pozměňovacích návrhů k směrnici o službách. Většina požadavků EOK byla prosazena.
* Směrnice o službách stále nedává živnostníkům příliš mnoho šancí. Jaký je váš názor na její fungování v praxi?
Schválený text je malým krokem kupředu. Původní návrh narazil na odpor nejen levicových poslanců, ale i poslanců za pravicové strany. Hrozba levné pracovní síly, jakkoli neopodstatněná, zatemňuje racionální uvažování většiny politiků ve starých členských zemích. V praxi se ukazuje neochota zajistit fungování směrnic, které byly schváleny a mají sloužit ke kontrole. Příkladem je směrnice o vysílání pracovníků, platná od roku 1996.
* Premiér Paroubek byl kritizován za to, že zdvihl ruku pro „kompromis“. Jaký je váš názor na postoj českého premiéra?
Zvítězil zdravý rozum. Kritika na adresu premiéra Paroubka je laciná. Čeští mediální revolucionáři si představují hledání kompromisu v EU jako Hurvínek válku. Kdyby mravy panující na české politické scéně převládly na půdě EU, byla by se dávno rozpadla. Není pochyb o tom, že nejvlivnější odborové centrále se dosažený kompromis líbil a že to také vládě sdělila. Nedovedu si představit situaci, že by náš premiér vystupoval na schůzích Rady EU tak, že by místo jednání bouchal do stolu.
* Shrňme tedy, co liberalizace služeb přináší - pro a proti.
Pro je fakt, že neplatí zásada země původu, která by umožnila sociální dumping a z toho vyplývající nebezpečí xenofobních nálad. Proti hovoří neochota zemí provádět důslednou kontrolu svého pracovního trhu.
* Evropský prostor je tedy podle vás přístupný drobným podnikatelským aktivitám?
Ano. V Evropském parlamentu se velmi často hovoří o podpoře malého a středního podnikání. Jedním z předpokladů pro úspěch malých a středních firem je paradoxně existence velkých firem, které pomohou vytvořit poptávku po službách nebo využívají subdodávek. Vzhledem k počtu pracovních míst, které malé a střední podniky vytvářejí, je zřetelný trend výrazně jim pomáhat. V tolik vychvalovaných Spojených státech amerických je postavení malých a středních firem také obtížné. Představa, že byrokracie je jen v Evropě, je nesmyslná. Přesun podnikatelské činnosti z jednoho amerického státu do druhého není žádná legrace…
* Zůstaňme raději v Čechách…
Pokud jde o poměry u nás v ČR, měl jsem se možnost přesvědčit, že malí a střední podnikatelé to mají velmi těžké. Řada z nich mi řekla, že kdyby měli začít podnikat nyní, už by to raději nezkusili. Velké administrativní překážky, tupost některých českých úředníků, všudypřítomná závist, neuvěřitelné produkty české legislativy, to vše komplikuje lidem ochotným podnikat život.
* A ubrání se obchodníci nátlakům obřích kolosů a supermarketů?
Pokud jde o obchod, těžko. Sám jsem byl svědkem úpadku dvou malých francouzských měst, ve kterých postupně zanikly všechny drobné obchody. Výsledkem bylo „vybydlení“ jejich historických center. Pokud jde o služby, zatím jsem žádná Tesca nebo Carrefoury poskytující služby neviděl. Doufám, že to tak zůstane.
* O středním stavu se hovořilo jako o pilíři demokracie. Dnes se na tuto skutečnost, zdá se, zapomíná. Co je podle vás tím hlavním důvodem?
Střední stav je vystaven potížím a nepřízni osudu na celém světě. Globalizace vede k jeho zeslabování. Bohatí, velmi chudí a nic mezi tím, to je výsledek vývoje posledních desetiletí v mnoha zemích světa. U nás v ČR situace tak dramatická není. Současná vláda se snaží tomuto trendu bránit. Dojdeli po volbách ke změně, bude se střední stav divit.
* Vraťme se ještě k odborům. Mohl byste uvést nějakou zemi s příkladným fungováním odborů?
Všechny severské země. Kromě silného postavení odborů jsou pro tyto země charakteristické vysoké daně a vysoká míra přerozdělování. Přesto jsou trvale hodnoceny mezi deseti nejkonkurenceschopnějšími státy světa. A to v příkrém rozporu s bláboly neoliberálů o nutnosti minimalizovat stát, snížit daně a odbory poslat na smetiště. Odbory severských zemí jsou přitom příkladem odpovědného přístupu k hledání a nalézání řešení, která jsou výhodná pro obě strany.
* Co chybí české odborové organizaci?
Rozhodně jí nechybí moderní přístup k řešení sporů. Centrála ČMKOS disponuje kvalitními analytickými týmy, které jsou schopny připravit pro vyjednavače argumenty, jež nelze shodit ze stolu. Některé odborové svazy sdružené v konfederaci jsou slabé a často přenášejí část svých povinností na centrálu. České odbory obecně postrádají to, co lze závidět odborům na Západě - podporu veřejnosti. Je to dáno 40 lety života v totalitě. V tomto období se odbory proměnily v poskytovatele sociálních služeb, všechny problémy se řešily podle vzoru Dietlových seriálů - intervencemi moudrých soudruhů z ÚV KSČ. Lidé nejsou zvyklí na to, že se za svá práva musí umět brát. Častokrát jsem si jako předseda odborů posteskl: mít tak francouzské nebo italské odboráře!
***
Seznamte se...
JUDr. Richard Falbr je poslancem Evropského parlamentu od roku 2004. Připojil
se k politické frakci Strana evropských socialistů (PSE). Působí ve výboru pro
zaměstnanost a sociální otázky a jako náhradník ve Výboru pro regionální rozvoj.
Dále je členem delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky.