Mostecký deník - 6.10.2007
K již zrekultivovaným místům jako je Čepirožská výšina se přidají další prostory
Mostecko/ Mostecko čekají změny. K zrevitalizovaným a zrekultivovaným plochám, jako je vodní nádrž Milada, Matylda, Čepirožská přehrada nebo Benedikt, se přidají další místa.
„Je třeba do míst, která prošla stavbou vrátit život. Bez další revitalizace zůstane lokalita pustým místem s nákladnou údržbou,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc na jednání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje ve Výzkumném ústavu pro hnědého uhlí v Mostě. Mezi vhodně rekultivované a poté revitalizované prostředí patří Čepirožská výšina. Je zde postaveno přes 200 rodinných domků a přivedením páteřních inženýrských sítí dochází nyní k dalšímu rozvoji této lokality. Opakem jsou nedostatečně rekultivované plochy vodní nádrže Matylda a Milada. Obě jsou bez služeb, inženýrských sítí a možnosti dalšího rozvoje bydlení. Roční náklady na provoz činí asi devět milionů korun, jedná se o dopouštění vody a údržbu zeleně.
Mezi další projekty rekultivace schválené meziresortní komisí patří například středisko Starého Mostu, dále výstavba cykloturistického okruhu, po části Střimické, Velebudické, Slatinické výsypce a výsypce lomu Vrbenský. Chystá se také obnovení silnice z Mostu do Braňan nebo individuální výstavba Velebudické výsypky. V Litvínově to bude výstavba rekreační plochy v Novém Záluží, cyklotrasa z Lomu do Mariánských Radčic, rekreační plocha Oprám nebo výstavba lesoparku u Lomu.
„V letošním roce nám byla státem poskytnuta dotace patnácti miliard na rekultivaci a revitalizaci vytěžených prostředí. Bohužel je tato částka opravdu nedostačující. 50 % elektrické energie z uhlí se vyrábí v Ústeckém kraji,“ sdělil na jednání Falbr.
Podle odborníků bude těžba uhlí a výroba elektřiny pokračovat minimálně 30 let, což znamená, že dalších 30 let bude docházet k ničení přírody, ale i k možnostem následné nápravy škody.
„Je třeba změnit horní zákon a vytvořit systém. Ukládat z tuny vytěženého uhlí nejen na prostou rekultivaci dotčeného prostředí, ale navýšit tuto částku o nutné potřeby na následnou revitalizaci,“ shodli se představitelé Hospodářské a sociální rady.
„Chceme přesvědčit občany Ústeckého kraje, že další těžba neznamená jen ničení přírody, ale i prosperitu a obnovu území,“ nechal se slyšet Šulc.
Komise VÚHU se v nejbližší době domluví na návrhu horního zákona, aby ho mohli předložit vládě.