Naučíme je nebát se!

Sondy - 9.8.2007

AUTOŘI NOVÝCH UČEBNÍCH MANUÁLŮ PRO ODBORY I ZAMĚSTNAVATELE: Bázliví zaměstnanci jsou bez šance.

„V Česku je příliš mnoho bázlivých zaměstnanců. Netroufnou si zeptat se a požadovat dokumenty, na které mají právo,“ říká místopředsedkyně ČMKOS JUDr. Marcela KUBÍNKOVÁ, spoluautorka učebních manuálů k projektu Realizace systému rozvoje lidských zdrojů sociálních partnerů v ČR.

„V budoucnu ustrašeným zaměstnancům hrozí, že doplatí na to, že podepsali něco, co vůbec nečetli. Jde zejména o kolektivní smlouvu, popřípadě vnitřní předpisy zaměstnavatele upravující pracovní podmínky, organizaci práce, požadavky na výkon práce, pracovní řád a podobně,“ uvádí M. Kubínková. „Nebo může jít o takzvané ,zažité nepravdy‘, kdy si stále poměrně mnoho lidí myslí, že dnem podpisu pracovní smlouvy vzniká pracovní poměr. To ale není pravda. Není to ani den faktického nástupu do práce, ale je to den, který obě strany sjednaly v pracovní smlouvě jako den nástupu zaměstnance do práce. Pokud zaměstnanec do práce v dohodnutý den nenastoupí, protože je nemocný, pracovní poměr přesto vznikne,“ připomíná M. Kubínková.

Podobných situací nastává ovšem v praktickém životě podstatně více. Mimo jiné i proto vznikl na půdě ČMKOS ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí zmíněný projekt.

* Jako členka řídícího týmu projektu jste se podílela na dvou manuálech -o pracovním právu se zaměřením na aplikaci nového zákoníku práce v praxi a o sociálním dialogu. Co je jejich obsahem?

V obou učebnicích se promítají zkušenosti s novým zákoníkem práce. Upozorňujeme na úskalí, která přináší, především rozšíření smluvní volnosti, v čem se nejvíc chybuje, jaké jsou dosavadní poznatky z praxe a jak se tato nová smluvní volnost promítá do uzavírání kolektivních smluv. Vycházeli jsme také z dotazníků, které jsme zaslali odborovým svazům, abychom co nejvíce čerpali z praxe. Nyní se připraz vuje i technická novela zákoníku práce, proto už upozorňujeme na to, která ustanovení by měla být dotčena. Učební manuály na pracovní právo jsou dva. Jeden vypracovaný právními experty zaměstnavatelů, druhý experty ČMKOS. Manuál týkající se sociálního dialogu jsme zpracovali společně. Samozřejmě největší pozornost je věnována vzniku pracovního poměru, změně, skončení pracovního poměru, pracovní době, ale i bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V sociálním dialogu dává manuál praktické rady odborovým organizacím.

* Na tvorbě učebních manuálů se za ČMKOS podílel také JUDr. Vít SAMEK. Co pro vás bylo zásadní?

Důležité bylo oddělit rozsah těchto dvou knížek od sebe. Jak už bylo řečeno, do značné míry se stýkají, a to právě v rozsahu smluvní volnosti. Zákoník práce dává rámec a stanoví, kde a jak je možno se od něj odchýlit. Kolektivní vyjednávání je o tom, co lze v kolektivních smlouvách dohodnout, jakým způsobem, kdo může uzavřít kolektivní smlouvu, co se stane, když se smluvní strany nedohodnou. To je dělítko mezi těmi dvěma knížkami. Manuál o pracovním právu byl zajímavý i tím, že nám dal možnost reagovat i na nové evropské souvislosti. Evropská unie ale kráčí dál a v současné době má připraveny dvě nebo tři iniciativy, které se týkají modernizace pracovního práva, jež se mohou významně dotknout i zákoníku práce. Jednou z nich je Zelená kniha o modernizaci pracovního práva. Manuál proto obsahuje základní informaci, aby naše veřejnost měla možnost seznámit se s tím, co EU považuje za rozumné. Zelená kniha je pozice odborů poněkud diskutabilní a problematická. Jejím smyslem je snaha, která je vyjádřena dvěma anglickými slovy. To první je flexibilita, druhé security, neboli pružnost zaměstnance a jeho ochrana v pracovněprávních vztazích. Z toho v Evropě vytvořili slovo flexicurity, především při přijímání a uvolňování zaměstnanců, aby zaměstnavatel mohl zaměstnance snadno přijmout, ale také s ním pracovní vztah rychle ukončit. Za druhé, aby v rámci pracovní doby bylo možné vytvářet nejrůznější režimy spíše nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, tedy takové, aby zaměstnavateli de facto umožnily poměrně snadno disponovat i s osobním volnem zaměstnance, kdy pro něj bude zaměstnanec vykonávat práci. JUDr. M. Kubínková: Flexicurita je něco jako oheň a voda, neboť sladit dohromady větší pružnost zaměstnanců, při zachování jejich adekvátní ochrany např. při přijímání do zaměstnání a propouštění, je velmi složité. Uveďme třeba teleworking, kdy zaměstnanec vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnavatel tak může výrazně snížit své režijní náklady a zaměstnanec může lépe skloubit svoji práci s rodinným a osobním životem. Avšak úskalím této formy zaměstnávání je například nedostatečná evidence pracovní doby, která je v neprospěch zaměstnance, neboť fakticky odpracuje pro zaměstnavetele více hodin, aniž by byl tento pracovní čas evidován a zaměstnanci zaplacen.

* Co dále požadují zaměstnavatelé?

Zaměstnavatelé by rádi využívali i takzvanou práci na zavolání. Chtěli by, aby jim byl zaměstnanec v momentu, kdy mu zavovnímá lají, k dispozici. To ovšem velmi omezuje osobní život zaměstnance. Proto právní úprava v novém zákoníku práce garantuje, že pracovní doba musí být vždy rozvržena. Není přece možné, aby byl zaměstnanec zcela a kdykoli zaměstnavateli k dispozici. Byl by doslova jeho poddaným. Je třeba říci i ve vztahu k Zelené knize, kterou v Evropském parlamentu podrobil zdrcující kritice náš europoslanec JUDr. Richard Falbr, že odbory musejí zásadně odmítat takové návrhy, které by znamenaly vážné poškození zájmů zaměstnanců.

* Můžete stručně přiblížit obsah učebního manuálu o sociálním dialogu?

JUDr. Vít SAMEK: Kniha o sociálním dialogu je velmi významná. Evropská unie kolektivní vyjednávání a sociální dialog nikoli jako neproduktivní tlachání o něčem, ale jako formu, která umožňuje řešit reálné problémy firem a pomáhá podnikatelům. Proto jsme se snažili v knize uvést příklad dobré praxe, jak se běžně na Západě říká. Tím je nepochybně dohoda, kterou uzavřeli zaměstnavatelé a odbory 23. května letošního roku, kdy jsme vyšli vstříc zaměstnavatelům, kteří měli ve vztahu k novému zákoníku práce některé požadavky, jdoucí z jejich pohledu nad rámec běžných legislativních úprav. Týkalo se to přesčasové práce i některých dalších problémů, které jsou pro ně důležité. My jsme se touto dohodou snažili poněkud napravit rozšířený dojem, že nestojí za to jednat, že to nevede k nějakému konkrétnímu výsledku. Snažili jsme se tím uvést v život evropské pojetí, které spočívá v tom, že není nutné, aby řadu otázek řešil stát a byly vydávány zákony, pokud jsou sociální partneři schopni se na těchto věcech spolu dohodnout. JUDr. M. KUBÍNKOVÁ: Pokud je zákonná úprava příliš přísná a rigidní, zaměstnavatelé si vždy dokážou poradit. Například uveďme na první pohled velmi dobrou právní úpravu, která zakazuje sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. Smyslem je, aby odměna za práci byla zcela transparentní. Praxe ukázala, že zaměstnavatelé nepřipustí, aby jim vzrůstaly náklady na cenu práce, a tak se přesčasová práce přestala vykazovat. Po zaměstnanci se požaduje odvést během pracovní doby nepřiměřené množství práce, tím je vystaven neúměrnému stresu a riziku pracovního úrazu. Totéž se týká i dvou nových příplatků, které dosud zákon pro podnikatelskou sféru nestanovil. Jeden z nich je za práci ve zdraví škodlivém prostředí, druhý za práci v noci. Ukázalo se, že jejich zavedení zmarazilo zvýšení mezd. Právní úprava musí být vyvážená a životaschopná. Pokud taková není, vede to k jejímu flagrantnímu obcházení. A to je velmi znepokojující, zvláště víme-li, že vymahatelnost a vynutitelnost práva je v Česku velmi špatná.

* V loňském roce byli zaměstnanci i zaměstnavatelé seznámeni spíše s teoretickou stránkou sociálního dialogu na všech jeho úrovních. Co chystáte letos?

Mgr. Denisa HEPPNEROVÁ: V loňském roce byly v rámci společného projektu sociálních partnerů vydány dvě publikace o sociálním dialogu. Jednu vytvořili experti ČMKOS pro zaměstnance a odboráře, druhou experti Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR) pro zaměstnavatele. Obě publikace však měly stejná zadání - komplexně zpracovat problematiku sociálního dialogu, a to i s ohledem na skutečnost, že zanedlouho měl vstoupit v účinnost nový zákoník práce. Čtenáři se tedy měli seznámit nejen s fungováním sociálního dialogu, ale i se změnami, které měl, zejména v oblasti kolektivního vyjednávání a kolektivních smluv, do budoucna přinést nový zákoník práce. Na tyto publikace navázala i série přednášek na téma sociální dialog. Jako lektorka mohu říci, že informace, které takto odboráři získali, jim budou v praxi při jednáních se zaměstnavatelem více než užitečné. Letošním cílem je zaměřit se na praktickou stránku sociálního dialogu, zvláště pak kolektivního vyjednávání, které má vyústit v uzavření kolektivní smlouvy. Při přípravě manuálu Sociální dialog v praxi zaměstnavatelů a zaměstnanců byly navíc využity i první zkušenosti s aplikací nového zákoníku práce, což činí tuto publikaci ještě zajímavější. Už při přípravě textu se sociální partneři - ČMKOS a SPD ČR - rozhodli předvést sociální dialog v praxi a místo dvou samostatných publikací zvlášť pro zaměstnavatele a zaměstnance byl vytvořen jeden společný manuál. Podmínkou fungujícího sociálního dialogu je efektivní spolupráce a vůle k dohodě. Samozřejmě že zaměstnavatelé a odbory mají na řadu věcí poněkud odlišné názory, nicméně v publikaci jsou prezentována i tato odlišná stanoviska a znalost názorů „té druhé strany“ může být považována za přidanou hodnotu této publikace. Čtenáři učebních manuálů se rovněž dozvědí, jak založit odborovou organizaci, jaké je její postavení jako zástupce zaměstnanců, jaká má oprávnění vůči zaměstnavateli a jak je uplatňovat. I v tomto roce budou po vydání manuálu následovat přednášky na stejné téma. Ač si to možná třeba někteří zaměstnavatelé neuvědomují, za vyjednáním kolektivní smlouvy stojí obrovský kus práce odborových funkcionářů a my jim tu práci chceme tímto způsobem alespoň trochu usnadnit. Asi jsme v řadě z vás vyvolali zájem o nové učební manuály a ptáte se, kde budou k mání. To je otázka pro Mgr. Dušana MARTINKA, vedoucího celého projektu.

***

„Aktuální cenné učebnice získají účastníci seminářů, které ve spolupráci s oddělením ČMKOS pro rozvoj lidských zdrojů a projektovou činnost pořádá patnáct odborových svazů. S jakýmikoli dalšími dotazy se můžete obrátit přímo na mě. Kontakt: martinek.dusan@cmkos.cz, tel. 234462572.“