Sondy - 25.10.2007
Události posledních dnů a týdnů nás opětovně přesvědčily o tom, že Česká republika není dobře připravena na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU a že možná ani nebudeme schopni všechny tyto prostředky vyčerpat. Rezignací ministryně školství Kuchtové tak skončilo další dějství smutného představení, které nám současná vládní reprezentace nabízí.
Ze zpravodajství domácích sdělovacích prostředků může člověk získat dojem, že se vlastně nejedná o nic jiného než o vnitrostranický boj ve Straně zelených a o menší krizi ve vládní koalici, kterou se však podaří brzy zažehnat. Pravda je však někde zcela jinde - v krajním případě, nastanou-li další komplikace, by Česká republika mohla přijít o alokaci na letošní rok z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tento program je čtvrtým největším českým operačním programem z fondů EU a je na něj vyčleněno 2,07 miliardy eur, tedy přibližně 58,4 miliardy korun. Jednoduchým výpočtem pak lze zjistit, že částka, o kterou můžeme být chudší, se rovná 8,3 miliardy Kč.
Od samého začátku bylo zřejmé, že paní Dana Kuchtová byla pro výkon funkce ministryně školství naprosto nekompetentní. Je škoda, že k jejímu odchodu muselo dojít tak pozdě, navzdory tomu, že situace na ministerstvu školství byla evidentně neudržitelná již několik měsíců. Nevím, zda někdy přizná vlastní díl odpovědnosti i premiér Mirek Topolánek, který prohlašoval, že v České republice skončilo období budování montoven a že vláda bude stavět na vzdělanostní společnosti. Z čeho hodlá tuto vzdělanostní společnost platit, když zřejmě přijdeme o bruselské peníze a státní pokladna je údajně prázdná?
Vrcholem všeho bylo, když Topolánek bránil Kuchtovou tvrzením, že za všechno může ČSSD, protože ve srovnání s jinými zeměmi máme příliš velký počet operačních programů. Rozhodně neměl jako příklad opaku uvádět Španělsko, které podle něj má pouze „jeden operační program“. Prokázal tím, že je pro něj celé téma Strukturálních fondů skutečně „španělskou vesnicí“. Tato jihoevropská země bude mít totiž operačních programů čtyřicet pět.
V čerpání peněz si příliš dobře nevedeme
Vedle problémů souvisejících s operačními programy pro nadcházející sedmileté období 2007 až 2013 však stále probíhá čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů, které Česká republika získala na období 2004 až 2006. Z celkových přibližně 40 miliard korun jsme ale zatím dokázali vyčerpat jen 44 %, což nás řadí na předposlední místo mezi deseti novými členskými zeměmi EU. Hůře než Česká republika jsou na tom už jen Lotyši, kterým se doposud podařilo utratit pouze necelých 36 % bruselských peněz. Naopak absolutně nejlépe jsou na tom Slovinci. Ti ze Strukturálních fondů pro období 2004-2006 úspěšně vyčerpali již 81 % jim určených prostředků. Pro pořádek ale musím dodat, že v čerpání peněz z tzv. Kohezního fondu na tom naštěstí nejsme úplně nejhůř. Ve srovnání nových členských zemí zaujímá Česká republika čtvrté místo - dosud se nám podařilo vyčerpat necelých 42 % z 26 miliard korun, které můžeme celkově získat.
Strukturální fondy pro nové období 2007-2013
Na základě definovaných cílů a priorit Národního rozvojového plánu České republiky pro období 2007-2013 a Národního strategického referenčního rámce připravuje Česká republika pro využívání fondů Evropské unie v letech 2007-2013 celkem 24 operačních programů pro nově koncipované tři cíle tzv. Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU - pojmenované byly Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce.
Tematické (sektorové) operační programy (SOP) navazují na rozvojovou strategii a cíle politiky soudržnosti definované v Národním rozvojovém plánu ČR (NRP) pro období 2007-2013. SOP převádí jednotlivé priority NRP do konkrétních oblastí podpor, které jsou přesně věcně vymezeny a navzájem odděleny. Společně však operační programy tvoří jeden logický celek. Sektorové operační programy se budou realizovat ve všech regionech ČR s výjimkou hlavního města Prahy. Programy budou podporovat zejména tvorbu konkurenceschopného podnikatelského sektoru, rozvoj vzdělávání, rozvoj regionů, obcí a měst a zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti. Regionální operační programy (ROP) navazují na systém sektorových programů a své podpory směřují k řešení problémů vázaných na konkrétní region ČR. Podporují tak využití potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji. Za jejich realizaci jsou podle věcné příslušnosti odpovědné jednotlivé rezorty.
Těžištěm je evropská územní spolupráce
V programovém období 2007-2013 se Iniciativa ES Interreg stává samostatným cílem strukturálních fondů. Jedná se o třetí cíl nazvaný Evropská územní spolupráce (ETC - European Territorial Cooperation). V rámci tohoto cíle budou realizovány programy pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, tedy zajišťuje se tím pokračování dosavadních Iniciativ ES Interreg IIIA, Interreg IIIB a Interreg IIIC.
Největší část finanční alokace pro cíl 3 připadne přeshraniční spolupráci. Všechny tyto programy budou financovány z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). V programovém období 2007-2013 bude realizováno 5 bilaterálních operačních programů přeshraniční spolupráce: ČR - Sasko, ČR - Bavorsko, ČR - Rakousko, ČR - Slovensko a ČR - Polsko.
Cílem programů přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území a odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Budou dále posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce.
Dotační programy pro rozvoj lidských zdrojů
Cílem programů bude tvorba typických projektů zaměřených na vzdělávání - rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností studentů počátečního vzdělávání, spolupráce podniků se vzdělávacími organizacemi v oblasti přípravy a realizace dalstruktury šího profesního vzdělávání zaměstnanců, spolupráce a partnerství mezi podniky a podpora moderních forem řízení a rozvoje lidských zdrojů (např. Investors in People) zaměřených na snižování fluktuace a zvýšení produktivity práce.
Zajištění rovných příležitostí žen a mužů
Jednou z významných oblastí je zajištění rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života. Řada operačních programů je proto zaměřená na podporu činností odstraňujících bariéry rovného přístupu ke vzdělání a zaměstnání, na zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy. Programy budou podporovat zavádění flexibilních forem organizace práce a jejich ověřování v praxi. Součástí projektů financovaných z fondů EU bude sledování efektivnosti opatření a jejich dopadu na zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce v důsledku péče o rodinu nebo závislého člena rodiny, analýza modelů pro srovnatelné odměňování žen a mužů, především žen vyššího věku, a rozvoj rekvalifikace a programů pro získávání pracovních dovedností v netradičních oborech pro ženy.
Ve specifickém programu EDUCA budou podporovány všechny formy vzdělávání, jejichž výsledkem je rozšíření a prohloubení schopností a dovedností zaměstnanců v oblastech obecného vzdělávání (soft skills, manažerské dovednosti, výuka jazyků, počítačové dovednosti atd.), specifického vzdělávání (zvyšování technických znalostí s ohledem na zavádění nových technologií apod.). Tím nejsou myšlena školení, která jsou povinná ze zákona (např. školení svářečů nebo řidičů), rekvalifikace nebo taková školení, která jsou součástí formálního systému vzdělávání (např. MBA).
Regionální operační programy pro rozvoj území
Tento operační program (ROP) představuje zajímavý zdroj pro zdokonalování územní infrastruktury a dosažení jeho vyšší kvality. Je rozdělen celkem na 7 částí podle jednotlivých území NUTS II (region jihovýchod, jihozápad, severovýchod, severozápad, střední Čechy, střední Morava a Moravskoslezsko). Finanční prostředky na investiční projekty vzdělávací infrastruktury bude možné čerpat z jednotlivých regionálních operačních programů. Budou využity jednak k revitalizaci a regeneraci městských částí a objektů, jednak jako investice do infrastruktury v oblasti rozvoje lidských zdrojů.
V rámci první oblasti intervencí budou podporovány větší (z hlediska rozvoje města) významné a strategicky zaměřené investice, které přispějí ke zvýšení kvality fyzického prostředí a ke zlepšení celkového obrazu měst. Rovněž budou mít pro města doložitelný ekonomický dopad. Pod pojmem objekty jsou míněny nejenom jednotlivé budovy nebo pozemky, ale i areály tvořené těmito objekty, včetně tzv. brownfields. Realizované akce by měly vycházet z širšího konceptu rozvoje města nebo jeho části, formulovaného v příslušném strategickém rozvojovém dokumentu. Nebudou podporovány samostatné izolované akce, které nemohou významným způsobem přispívat k naplnění specifického cíle této priority.
Ve druhé oblasti intervencí se budou programy týkat již zmíněných investic do infrastruktury v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Budou směřovat ke zlepšení kvality nebo rozšíření vzdělávací infrazákladních a středních škol a zlepšení kvality nebo rozšíření zdravotnické infrastruktury, a to investicemi do obnovy, modernizace nebo rozšíření stávajících zařízení a pořizováním technologicky vyspělého vybavení.
Integrovaná podpora místního rozvoje
Část programů bude zaměřená rovněž na posílení místní rozvojové kapacity pro přípravu a realizaci větších, integrovaných projektů. Tyto součásti progamů budou zajímavé zejména pro obce a malá města, jež budou s jejich pomocí zajišťovat případný rozvoj a zkvalitňovat infrastrukturu a fyzické a kulturní prostředí. Tato část projektů zahrnuje stavební obnovu a dostavbu veřejných prostranství, náměstí, obnovu architektonických prvků, výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život a péči o veřejný sektor, včetně (pokud jde o součást komplexního řešení) rekonstrukce a výstavby chodníků, pěších zón, podchodů a veřejného osvětlení, pásů pro cyklisty a značení a úprav pro tělesně postižené. Do této kategorie patří rovněž rekonstrukce a obnovy historických a kulturních památek (bez vazby na cestovní ruch), rekonstrukce a výstavby dětských hřišť, veřejných sportovišť a ploch pro volnočasové aktivity apod.
Některé zajímavé možnosti operačních programů
Poměrně častým středem pozornosti sektorových operačních programů jsou v jednotlivých fázích záležitosti rozvoje lidských zdrojů. Klíčovou úlohu v nich hrají zdravotnické vzdělávací programy, vzdělávání pedagogických pracovníků a osvěta.
Mezi novinky například patří program, který vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Je zaměřený na vzdělávání lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a nelékařských zdravotnických pracovníků v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Současně s tím se nabízí program osvětové zdravotnické činnosti, rozšíření dostupnosti informací o vzdělávání a pro vzdělávání formou kongresů, konferencí, seminářů, cyklů přednášek i jednotlivých přednášek a besed spojený s vydáváním speciálních tiskovin určených na podporu zdravotnických vzdělávacích programů a na podporu osvětové zdravotnické činnosti.
Podobnou úlohu mají i programy zahrnuté v projektu Comenius, který představuje možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Projekt vyhlašuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy a jeho cílem je umožnit pedagogickým pracovníkům účast na vzdělávacích akcích (např. kurzech, školeních, konferencích) v zahraničí. Individuální granty dalšího vzdělávání umožňují účastníkům zlepšit jejich znalosti a praktické profesní dovednosti a poznat vzdělávací systémy v Evropě.
(Úplná informace ohledně této problematiky, včetně příslušných odkazů, garantů a termínů uzávěrek, je obsažena v dokumentu Přehled dotačních programů a příležitostí, který pro kancelář poslance Evropského parlamentu Richarda FALBRA zpracovala a vydala společnost Asistenční centrum, a. s., Most.)