Revue Sondy - 3.4.2008
Hvězdy sociálního smíru
Vystoupení našeho premiéra a také ministra práce a sociálních věcí na sociálním summitu 13. března v Bruselu mě vede k napsání těchto řádků.
V roce 1990 prohlásil tehdejší poslanec Federálního shromáždění Miroslav Macek, že „odborům je třeba zakroutit krkem“. Od té doby jsme čas od času svědky hlubokomyslných úvah pravicových politiků o tom, co by odbory měly a neměly. Společným jmenovatelem těchto výroků je naprostá neznalost toho, proč odbory vznikly, co během více než sta let existence dokázaly a proč je i dnes jejich role důležitá. Zvláštní postavení odborů zajišťuje téměř stoletá činnost tripartitní Mezinárodní organizace práce. Desítky úmluv ratifikovaných většinou demokratických států určují poměrně přesně rámec pro jejich působení. Evropská unie, jíž jsme se stali členy před několika lety, roli odborů respektuje a jedním z hlavních pilířů evropského sociálního rozměru je proto sociální dialog.
Summitu v březnu se zúčastnili představitelé slovinské, české a francouzské vlády. Jde o stálou praxi, na základě které se scházejí představitelé země předsedající EU a dvou dalších zemí, jejichž předsednictví bude následovat. Účastníci letošního sociálního summitu si ke svému zděšení vyslechli od našich představitelů „moudré“ myšlenky. Podle Mirka Topolánka jsou sociální otázky odvislé od konkurenceschopnosti, mají se řešit doma a ne v EU a v tripartitě má být vláda jen jako arbitr.
Dále vyjádřil obavy z posilování sociálního rozměru EU. „Vhodně“ ho doplnil ministr Petr Nečas řečmi o nebezpečí příliš velkých pravomocí odborů. Za svá vystoupení sklidili oprávněnou kritiku a posměch. Oni však reagovali podobně jako v českém Parlamentu: smáli se. Arogantní euroburani...
Čeští odboráři, které na summitu zastupoval místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek, se tak dočkali alespoň určité satisfakce. Když totiž svým kolegům v Evropské odborové konfederaci vyprávějí o neuvěřitelných výrocích na adresu odborů v Česku, o tom, že prezident republiky zasahuje do kolektivního vyjednávání ve Škodě Auto a o obviňování odborů ze vstupování do politiky, mnohdy jim odmítají věřit. Inu, těžký je život odboráře v Česku.