Revue Sondy - 15.5.2008
Postřehy europoslance RICHARDA FALBRA
Dne 29. dubna zorganizovala v Praze moje kancelář ve spolupráci s Nadací Friedricha Eberta seminář nazvaný Nová sociální Evropa - proč a jak?, na němž vystoupili kolegové z výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci, odboráři Alejandro Cercas ze Španělska a Stephen Hughes z Velké Británie. Všichni tři jsme konstatovali, že sociální Evropa má budoucnost. Nebude to ovšem sociální Evropa zlatých 60. let minulého století, budovaná za existence berlínské zdi a hrozby, která se za ní skrývala v podobě komunistické diktatury. Evropský sociální model je nutné zmodernizovat a přizpůsobit současným a stále se měnícím podmínkám ve světě.
Za značného zájmu účastníků z řad odborářů, zaměstnavatelů i akademické sféry jsme se v krátkých vystoupeních a chvílemi i v ostré diskusi, která následovala, většinově shodli na tom, že konkurenceschopnost nelze v moderním a demokratickém evropském státu stavět na první místo. Většina účastníků rovněž souhlasila s odmítnutím názoru, že bychom měli napodobovat Spojené státy nebo dokonce, nedej Bože, velké asijské ekonomiky.
Ve svém vystoupení jsem hovořil o odborech v 21. století a o předpokladech jejich úspěšné existence. Je pravda, že pracovní poměry na dobu určitou, tzv. švarcsystém, agenturní zaměstnávání a skutečnost, že 70 % pracovních míst v EU vytvářejí malé a střední podniky, ztěžují odborové sdružování. Globalizace přináší chování firem, které v minulosti nebylo obvyklé. Pamatuji se na větu z posledního veřejného vystoupení francouzského prezidenta Mitteranda na sociálním summitu v Kodani roku 1996: „Není přece možné, aby průmysl budovaný desítky let zmizel z některé země pouhým kliknutím na klávesnici počítače!“ Bohužel se ukazuje, že to možné je. Odbory proto musí hledat cestu k překonání obtíží, které přinášejí změny na trhu práce. Proto je potřeba vytvářet kvalitní týmy odborníků schopné analyzovat kroky těch, s nimiž vedeme sociální dialog nebo spor. To ovšem stojí peníze. A tak je nutné budovat silné regionální struktury, sdružovat jednotlivé svazy i mezinárodní odborové centrály. Je načase, abychom o tom velmi vážně začali uvažovat i u nás!