Mostecký deník - 21.6.2008
FÓRUM ČTENÁŘŮ
Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, na jehož území se nachází významná část energetických zdrojů ČR, zásobovaných zejména hnědým uhlím ze Severočeské hnědouhelné pánve, považuje za nutné vyjádřit své stanovisko k záměrům vlády ČR v oblasti energetiky a to před vyhodnocením a aktualizací dosud platné Energetické koncepce státu z r. 2004. Z toho důvodu jsem nechal svolat Energetickou komisi HSR-ÚK, která formulovala stanovisko, v němž doporučuje Vládě ČR zrušit usnesení o územních ekologických limitech těžby uhlí. Byl jsem za to zkritizován několika starosty v prvé řadě panem Glavicou, starostou Horního Jiřetína. Dovolte mi tedy stručný komentář.
Cílem HSR-ÚK nebylo a není rozhodovat za obce v případě další těžby, jak se pan starosta domnívá, ale především upozornit Vládu ČR na možné důsledky v případě nevyužití domácích nerostných surovin včetně významného zvýšení nezaměstnanosti v regionu severozápadních Čech, které způsobí pokles životní úrovně a nárůst negativních sociálních jevů.
Připomínám, že současná Státní energetická koncepce vychází z energetické politiky EU. Ta považuje místní primární energetické zdroje za strategické, nezastupitelné pro budoucí energetické působení a sociálně-ekonomický rozvoj jednotlivých zemí EU.
Je tedy paradoxem, že i když sama energetická koncepce schválená vládou s dotěžením zásob uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi počítá a do značné míry na nich staví energetickou soběstačnost země, je v rozporu s vládním usnesením, které současně stanovuje územní limity, za něž těžba nesmí pokračovat. Tento rozpor může odstranit pouze vláda, buď změnou koncepce, což ve svém důsledku může vést k nedostatku elektrické energie a zdrojů tepla, nebo zrušením uvedeného vládního usnesení.
To, co považuje HSR-ÚK za zcela zásadní, je ochrana zájmů dotčených subjektů a osob v případě další těžby uhlí. A ta je podle mě dostatečně zaručena legislativou zejména Horním zákonem a Zákonem č. 61/1988 Sb. Pokud jsou ohroženy objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou těžební společnosti povinny vyřešit střety zájmů se všemi dotčenými subjekty. Společnost, která žádá o povolení k dobývání je povinna doložit Obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny. V opačném případě báňský úřad těžbu nedovolí. Pan starosta Glavica, nemusí mít obavu, že by došlo k rozhodování „o nás bez nás“.
HSR-ÚK v žádném případě nechce a ani nemůže rozhodovat za obec, ve které je starostou pan Branko Glavica. Přesto, že jako dlouholetému předsedovi Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje mi jde o zájem regionu jako celku, právo obyvatel dotčených obcí ctím a nikdy jsem ho nezpochybnil.