Hospodářské noviny - 28.5.2008
PRAHA, 28. 5. 2008
Odborář v čele země? Zatímco v Česku vyvolává politická kariéra odborových předáků dohady, v zahraničí jde o naprosto běžnou věc. Například v Brazílii stojí v čele země bývalý odborář Luiz Inácio da Silva ze Strany pracujících.
Pro další příklady však není třeba chodit až na jiný kontinent. Například bývalý
německý ministr práce a sociálních věcí Walter Riester, byl dříve představitelem
odborového svazu IG Metall. Stejně tak bývalý premiér Nizozemska Wim Kok je
také bývalý odborář. Oblíbený odborářský post je ale především na ministerstvech
práce, což potvrzuje i Franco Marini, který tento post zastával v devadesátých
letech v Itálii, i když byl dříve představitelem odborové centrály CISL.
V Česku zatím nenápadně
Čeští odboroví předáci většinou tvrdí, že už politické ambice nemají. Například šéf odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů a současný senátor Milan Štěch za svou jedinou politickou ambici považuje obhajobu svého senátorského křesla.
V tuzemské politice se ale pohybuje více bývalých odborářů. V odborech v minulosti působili jak bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, tak třeba i stínový ministr zdravotnictví David Rath. Nejdále to ale dotáhl dlouholetý předseda konfederace tuzemských odborů - Richard Falbr. Ten totiž v současné době zasedá v lavicích Evropského parlamentu.
Stávková velmoc je Francie
Tuzemští odboráři ale patří také k nejmírnějším v Evropě. Například ve Francii jsou stávky a protesty mnohem častější. Stávkují tam například i novináři.
Poslední vlna stávek začala v listopadu loňského roku, kdy nová vláda začala prosazovat reformy. Ve Francii tak stávkovaly železnice, MHD, energetika a část studentů proti vládním reformám. Zatím poslední protesty proběhly minulý týden, když se protestovalo v osmdesáti městech proti penzijní reformě.
Jen týden předtím vyšly do ulic statisíce tamních státních zaměstnanců, kteří protestovali proti plánům na propouštění ve veřejném sektoru.
Klidná síla českých odborů
Tuzemské odbory k hrozbám stávek a protestů přistupují až v nejzazším případě.
Loni se kvůli rozdílným názorům na výši mezd v kolektivní smlouvě chystali
k výstražné stávce například v hlinenské továrně Eta.
K demonstrativní jednohodinové stávce z téhož důvodu přistoupili například v
mladoboleslavské Škodě Auto.
Letos ale odbory trápí především dopady vládní reformy veřejných financí.
Připravuje se tak hodinovou výstražnou stávku. Půldenní stávku na protest proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka uspořádají ve stejný den i zdravotnické odbory.