Postřehy europoslance RICHARDA FALBRA

Revue Sondy - 5.2.2009

Nečas na Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Jak je zvykem na počátku každého předsednictví, představil ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci i český ministr Petr Nečas priority našeho předsednictví.

Dopoledne jednal se zpravodajem ke zprávě o Směrnici o pracovní době Alejandrem Cercasem a s předsedou výboru Janem Anderssonem. Řekl jim, že nemá ke smírčímu řízení mandát, protože se proti jakékoliv změně postavily Velká Británie a Německo. Ve svém vystoupení k tomu, co chce české předsednictví během příštího půl roku prosazovat, mluvil tak, jak ho známe z jednání tripartity. Zdvořile a se zjevnou znalostí věci. Ke Směrnici o pracovní době v rozporu s tím, co říkal ráno, uvedl, že se české předsednictví bude snažit najít kompromis, který by byl vítězstvím pro obě strany.¨

Na další dotazy, které mu poslanci položili, odpovídal obvyklými floskulemi politiků ODS. „Proč by politici měli bránit lidem pracovat déle, pokud si to přejí?“, „Je třeba uvolnit ruce soukromým zaměstnavatelům, protože především ti vytvářejí pracovní místa“, „Zvláštní péči si zaslouží handicapovaní a je třeba učinit vše, aby mohli pracovat“ a tak podobně.

Na reakci již čas nebyl. Bylo by vhodné mu říci, že některé zákony, zejména ty, které stanoví nejvyšší délku pracovní doby, chrání pracovníky před sebou samými. Delší pracovní doba zvyšuje riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání. V mnoha státech je značný počet pracovních míst vytvářen státními podniky a veřejnými službami. A pokud jde o zaměstnávání handicapovaných pracovníků, opomněl poznamenat, že je svými opatřeními dostal do velmi obtížné situace, protože snížením příspěvků zaměstnavatelům, kteří vytvářejí chráněné dílny a místa pro zdravotně postižené, výrazně zhoršil jejich postavení na trhu práce.

Přestože jsem byl jmenován do vyjednávacího týmu pro hledání kompromisu, nevěřím tomu, že se podaří najít dohodu o změnách Směrnice o pracovní době, která by respektovala názor většiny Evropského parlamentu. Dokonce se domnívám, že české předsednictví se o to ani nebude snažit. Vyhovuje mu totiž současný stav. A tak si myslím, že to při vší úctě byla přehlídka ztraceného času. Reakce levicových členů Výboru pro zaměstnanost a sociální otázky byla: „Máme se na co těšit!“