Zdravotnické noviny - ZDN - 9.2.2009
* Sociální péče
Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti MUDr. Iva Holmerová, Ph. D., už řadu let upozorňuje na nedostatečné zajištění zdravotněsociální péče o seniory v ČR a snaží se přesvědčit zástupce vlády, zvláště ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, aby pro péči o vážně nemocné seniory odkázané na pomoc jiných lidí vytvořili příznivější podmínky.
V minulém roce I. Holmerová vícekrát upozorňovala na stále se zhoršující situaci v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, na nedostatek provázaných zdravotněsociálních služeb, na neúnosnou zátěž rodin pečujících o bezmocné seniory i na nedostatečně zajištěnou péči o staré lidi trpící demencí.
Česká republika je sice signatářem mnoha mezinárodních dokumentů, které kladou velký důraz na potřeby a práva zdravotně a sociálně ohrožených seniorů, ve skutečnosti však mezi oficiálními proklamacemi a realitou zeje propast. Všichni o ní vědí, takže odvolávat se například na vládou nedávno schválený Národní program přípravy na stárnutí na léta 2008 až 2012 nazvaný „Kvalita života ve stáří“ nikoho „rozumného“ ani nenapadne. Nejen u politiků, ministerských úředníků a odborné veřejnosti, včetně lékařů a sociálních pracovníků, ale i u většiny obyčejných lidí by taková naivita vyvolala jen pobavený úsměv. Hlas lidu zazněl nedávno například v internetové diskusi k článku Ivy Holmerové „Imunita proti Alzheimerovi.“ Jeden z komentátorů se vyjádřil lapidárně: „Lidé v pokročilém věku jsou občas považováni nejvýše za nerecyklovatelný odpad.“ Koncem loňského roku předala Iva Holmerová ministerstvu zdravotnictví i Radě vlády pro problematiku seniorů a stárnutí populace materiál, v němž uvádí kazuistiky dokládající mezery v systému zdravotní péče: „Pan A., 78 let, profesor lékařství, až do svých 73 let odborně a veřejně činný, nyní trpí již 5 let Alzheimerovou chorobou. V péči rodiny. Náhlé zhoršení stavu, zhoršení orientace, bolesti v bedrech, neklid. Skutečná diagnóza zánět ledvin.“ Mnoho podobných případů by se podle Ivy Holmerové mohlo vyvíjet podstatně příznivěji, kdyby v nemocnicích fungovala kvalitní geriatrická oddělení. „V současné době jsou tito pacienti zpravidla ve zdravotnických zařízeních odmítáni, neboť jsou zmatení a rušili by oddělení. Pokud jsou přijati, bývají přikurtováni k posteli, a to za ruce i nohy, aby na nich mohla být prováděna terapie a nekladli odpor. Proleženiny vznikají velmi rychle,“ tvrdí Iva Holmerová.
O co šlo poslanecké iniciativě?
Snaha zlepšit v budoucnosti péči o seniory trpící Alzheimerovou chorobou vedla skupinu poslanců Evropského parlamentu v čele s francouzskou europoslankyní Francoise Grosstete k vydání Deklarace o boji s Alzheimerovou chorobou a podobnými onemocněními. Poslanci ji měli možnost podepsat (nebo také nepodepsat) do 5. února. Ti, kteří deklaraci podepsali, žádají Evropskou komisi, Radu Evropy a vlády členských států, aby „zařadily Alzheimerovu chorobu mezi priority evropského veřejného zdravotnictví a vypracovaly akční plán na evropské úrovni s cílem: * podpořit celoevropský výzkum zaměřený na příčiny, prevenci a léčbu Alzheimerovy choroby, * zlepšit časnou diagnózu této nemoci, * zjednodušit administrativní náležitosti, které musí splnit nemocní a osoby, které o ně pečují, a zlepšit kvalitu jejich života, * prohlubovat úlohu sdružení věnujících se problematice Alzheimerovy choroby a poskytovat jim pravidelnou podporu.“
Jak se k věci postavili naši?
Česká alzheimerovská společnost adresovala našim europoslancům dvě žádosti o podporu této deklarace. Deklaraci podepsali europoslankyně a europoslanci: Cabrnoch, Flasarová, Hybášková, Kohlíček, Maštálka, Ransdorf, Remek, Rouček, Škottová, Vlasák, Zvěřina, Železný. Nepodepsali, ale na žádost odpověděli europoslankyně a europoslanci: Duchoň (nepodepíše), Roithová (asistentka sdělila, že paní poslankyně prohlášení podepíše při nejbližší příležitosti).
Neodpověděli ani na jednu z žádostí (a deklaraci nepodepsali) europoslankyně a europoslanci: Bobošíková, Březina, Fajmon, Falbr, Ouzký, Strejček, Strož, Zahradil, Zatloukal, Zieleniec. Podpis poslankyně Roithové ještě 4. února chyběl. Ze 785 poslanců Evropského pralamentu deklaraci nakonec podepsalo 451 poslanců, tedy nadpoloviční většina, a byla přijata. Otevřela se tím příležitost zlepšit život šesti miliónů lidí s demencí v Evropě (105 tisíc lidí žijících v České republice nyní a 225 tisíc lidí v roce 2050). V době naší uzávěrky ještě nebyla zveřejněna definitivní čísla, ani konečný seznam těch, kdo (ne)podepsali.